2014

LEGO Příběh

Za vznikem vůbec prvního celovečerního LEGO filmu stojí velmi podobná historka, jako v případě vzniku prvního krátkého filmu obsahujícího virtuální LEGO kostky z roku 1994 (shodou okolností také pojmenovaného „The LEGO Movie“). Podobně jako Dent de Lion du Midi i hollywoodský producent Dan Lin dostal nápad na film díky LEGO kostkám svého syna. Stalo se tak v roce 2009:

„Sledoval jsem svého syna jak si hraje s Legem a povídá si u toho sám se sebou. Svou hru s kostkami doprovázel příběhem, který v jeho představivosti dalece přesahoval to, co před ním ve skutečnosti leželo. Dostal jsem proto nápad, že pokud bych dokázal udělat film, který by zachytil dětskou představivost při hře s kostkami LEGO, bylo by to něco výjimečného, něco, co lidé dosud neviděli.“

Jaký příběh by ale měl vyprávět? Dle Lina to s námětem na LEGO film nebylo tak jednoduché jako v případě jiných filmů natočených podle hraček (např. Transformers nebo G. I. Joe), jelikož LEGO kostky samy o sobě žádný příběh nemají, jsou pouze jakýmsi médiem, pomocí kterého děti realizují své vlastní nebo již zfilmované příběhy.

Aby našel odpověď, najal si Dan bratry Kevina a Dana Hagemanovy, kteří v minulosti pracovali například na scénáři k filmu Hotel Transylvánie a mezi lety 2011 a 2018 psali scénáře pro animovaný seriál NINJAGO. Tato dvojice pro Dana Lina načrtla příběh o malém LEGO panáčkovi a jeho výpravě skrz obrovský LEGO Vesmír, přičemž první dvě dějství měly být animované, zatímco to poslední hrané.

S tímto konceptem se Dan Lin rozjel do Dánska, aby svůj nápad představil managementu společnosti. LEGO Group už samozřejmě dříve několik menších filmů vyprodukovala, vždy se ale jednalo spíše o propagační snímky, které měly podpořit některou z příběhových řad LEGO Systému (viz např. Bionicle: Maska světla nebo již zmíněný krátký film k sérii Jack Stone). Od těchto snímků se Linův nápad zásadně lišil – jeho film neměl být postaven výhradně na některé z produktových sérií, nýbrž na značce LEGO a jejím Systému hry jako celku. A právě z tohoto pojetí filmu nebyli dánští manažeři společnosti příliš nadšeni. LEGO Group se po letech v krizi konečně podařilo nalézt správnou cestu a její tržby každoročně rostly o více než 20 %. Dánské plastové kostky se tak dobře prodávaly i bez filmu, který by v případě, že by nebyl dobře přijat, mohl mít v očích veřejnosti negativní dopad nejen na prodeje jedné série, ale celé značky LEGO.

„Někteří z nich byli skeptičtí, nebyli přímo nezdvořilí, jsou to přeci jen Dánové, jen neměli pocit, že by zde byla potřeba nového filmu. Jejich značka si už tak užívala velkého úspěchu, tak proč riskovat?“

Když ale Dan vedení společnosti představil návrh bratrů Hagemanových o sporu mezi synem a otcem, který přišel o svou představivost, odehrávající se uvnitř dětské mysli v podobě světa z kostek LEGO, získal si jejich souhlas. Film se navíc mohl stát cestou, jak by výrobky LEGO mohly oslovit zákazníky mimo tradiční cílovou skupinu chlapců ve věku 5 – 12 let.

„Když nám Dan prezentoval tuto představu, jak přivést hodnoty naší značky k životu, začali jsme si říkat: ‚Tohle by mohlo být zajímavé.‘“

Navíc se nepotvrdily obavy tvůrců, že společnost LEGO bude chtít značně ovlivňovat příběh filmu, což nebylo neopodstatněné, vzpomeňte si například na vznik první videohry LEGO Island.

„Měli jsme strach, že nám řeknou: ‚Potřebujeme prodat tuhle a tuhle hračku. A děti také milují závodní auta, takže potřebujeme abyste jedno dali také do filmu.‘ Nic takového se nestalo, naopak řekli: ‚Udělejte ten film, jak budete chtít, a my na něj pak navážeme sérií našich hraček.‘“

I přesto se pár kontroverzních témat během výroby filmu objevilo. Již zmíněná Jill Wilfert například dlouze konzultovala s billundským vedením otázku, zda může film vyobrazit smrt jedné z postav. Stejně tak nejsou ve filmu žádné moderní reálné zbraně, i když se film bez alespoň fiktivních zbraní neobešel. Ty navíc střílí pouze laserové střely, nikoliv kulky. Na základě výsledků testovacího promítání vzorku rodičů byly z filmu odstraněny také scény, ve kterých se mají minifigurky políbit, ačkoliv tyto scény měly být spíše komediální, jelikož nebyly doprovázeny typickým zvukem pro lidský polibek, nýbrž pouhým cinknutím, které se ozve, když do sebe narazí dvě plastové kostky.

Účast na projektu po souhlasu LEGO Group potvrdilo také studio Warner Brothers, které na něj vyhradilo rozpočet 60 milionů dolarů a Dan Lin pro film našel režiséry Phila Lorda a Christophera Millera, kteří také dovedli návrh bratrů Hagemanových do podoby finálního scénáře. Tato dvojice navíc přišla s nápadem, že by se Emmet ve filmu postupně setkával s hrdiny jiných filmů, a to nejen těch, ke kterým společnost Warner Bros. vlastní příslušná práva (superhrdinové DC Comics nebo Harry Potter) – ve filmu se tak objevily také postavy ze Star Wars, Pána Prstenu nebo seriálu Simpsonovi. Tato ve filmovém průmyslu unikátní (naposledy k něčemu podobnému došlo, když se v roce 1988 ve filmu „Falešná hra s králíkem Rogerem“ setkali Bugs Bunny a Mickey Mouse) ambice přidala tvůrcům nemálo práce navíc:

„Šli jsme za Christopherem Nolanem a Zackem Snyderem, abychom jim ukázali, co jsme provedli s LEGO Batmanem a Supermanem a navštívili jsme J. K. Rowlingovou a ukázali jí části, ve kterých se objevují postavy z příběhu o Harrym Potterovi. Letěli jsme i do Lucasfilmu v Severní Karolíně, ukázali jim krátkou ukázku a získali jejich souhlas. O pár týdnů později ale oznámil Disney koupi této společnosti, takže jsme museli uspěchat uzavření naší smlouvy, abychom to stihli dříve, než došlo k převzetí.“

Reklama

„Na rok nám z příběhu vypadl Superman kvůli právnímu sporu o to, zda vlastně Warner Bros. práva k této postavě vlastní, či nikoliv.“

Nyní tak již nic nebránilo tomu, aby práce na filmu mohly začít. Lin od počátku zamýšlel, aby byl celý filmový svět postaven pouze z kostek LEGO, na rozdíl od dřívějších i pozdějších animovaných filmů a videoher LEGO tak neměl obsahovat žádný prvek, který by nebyl postavitelný z těchto malých plastových kostek. Bylo také rozhodnuto, že se všechny kostky a minifigurky budou pohybovat pouze tak, jak jim to umožňují jejich reálné fyzikální vlastnosti, na rozdíl od LEGO videoher tak hrdinové tohoto filmu neměli například ohybné kolena nebo lokty. Pokud se některá část těla figurek hýbala mimo své limity, znamenalo to, že je toho docíleno pomocí některého z triků jako například neúplného docvaknutí paže do těla. Zároveň měl být celý film poctou tisícům malých i velkých filmařů, kteří již od sedmdesátých let natáčí své LEGO filmy za pomocí techniky stop-motion.

Reálné prostředí, ne-LEGO nástroje a ohýbání dílků tak, jak to ve skutečnosti není možné, patří mezi neduhy, které se v LEGO filmech i videohrách obejvují dodnes.

Kdyby měl být LEGO Příběh natočen snímek po snímku za použití reálných kostek, trvala by jeho výroba dle Dana Lina téměř 10 let a spotřebováno by muselo být cca 15 milionů kostek. Je pochopitelné, že tak dlouho na první celovečerní LEGO film nikdo čekat nechtěl, proto bylo zvoleno kompromisní řešení – celý film byl vytvořen za použití fotorealistické CGI v kombinaci s klasickými technikami stop-motion, díky čemuž byl sice celý film vytvořen jako počítačová animace, ale ve finále vypadal jako kdyby byl natočen pomocí skutečných kostek. Punc reálnosti filmu navíc přidaly detaily jako škrábance, otisky zubů, prstů a další nedokonalosti aplikované na kostky, takže si zpočátku diváci skutečně nebyli jistí, jestli se jedná o počítačovou animaci nebo stop-motion film z reálných kostek.

„Pokud zastavíte film na jakémkoliv snímku, to, co uvidíte, si můžete skutečně postavit, pokud byste měli k dispozici hodně peněz, za které byste si mohli koupit hodně LEGO kostek.“

Krátké video o výrobě filmu. 

Díky tomuto „triku“ tak celý film vznikl za pouhé tři roky a zatímco příběh vznikal v Los Angeles, veškerou grafiku mělo na starosti australské studio Animal Logic. Všechny kulisy, které ve filmu můžete zahlédnout, jsou tak poctivě postaveny z kostek, i když pouze z těch virtuálních. Na stavbu některých modelů byl dokonce použit volně dostupný software LEGO Digital Designer, který obsahoval téměř kompletní databázi LEGO dílků a dodnes je možné jej stáhnout na oficiálních stránkách LEGO Group (i když již nebyl několik let aktualizován). Již postavené modely pak byly odeslány do Dánska, kde na nich profesionální LEGO designéři opravovali případné nedostatky.

Trailer k filmu.

Film celosvětově utržil 468 milionů dolarů a původní obavy, že by mohl uškodit dosavadnímu růstu prodejů stavebnic LEGO, se ukázaly jako liché. Naopak pomohl zvýšit tržby LEGO Group o 15 procent a společnost díky tomu poprvé v historii předběhla Mattel a stala se největším výrobcem hraček na světě. K tomu navíc došlo přesně 80 let poté, co Ole Krik Kristiansen dal svým dřevěným hračkám pocházejícím z malého jutského městečka poprvé jméno pocházející ze dvou dánských slov „leg“ a „godt“.

„Jsme nadšeni z přijetí hraček založených na LEGO Příběhu, díky kterým naše tržby v první polovině roku 2014 výrazně vzrostly.“

Úspěch LEGO Movie otevřel dveře dalším navazujícím projektům – v roce 2017 byl do kin uveden LEGO Batman Movie a LEGO Ninjago Movie a v roce 2019 pak pokračování původního filmu LEGO Movie 2. V dubnu 2020 navíc LEGO Group oznámila, že po více než 10 letech ukončila spolupráci se studiem Warner Bros. a zároveň podepsala novou pětiletou smlouvu se studiem Universal. Dá se tedy očekávat, že se i v následujících letech dočkáme dalších filmů postavených z LEGO kostek.