Reklama
1955
LEGO Systém
V lednu 1954 se Godtfred zúčastnil veletrhu hraček v Londýně a na trajektu přes Severní moře potkal Troelse Petersena, manažera kodaňského obchodního domu Magasin du Nord. Debatovali zde o hračkářském průmyslu a Petersen vyslovil názor, že mu všechny hračky přijdou jednoúčelové a postrádá v nich jakýkoliv systém. Tehdejší hračky podle něj také neměly žádnou dlouhodobější hodnotu, dítě si s nimi na chvíli pohrálo a pak skončily někde v koutě.
Tato myšlenka Godtfredovi vrtala hlavou i po návratu do Billundu a výsledkem jeho úvah byl seznam atributů, které by každá hračka začleněná do takového systému měla splňovat:
- mít kompaktní velikost, která zároveň nesmí omezovat představivost
- být dostupná za rozumnou cenu
- být jednoduchá a odolná a zároveň nabízet neomezené možnosti,
- být vhodná pro děti všech věkových kategorií, chlapce i dívky
- být nadčasová, tedy stát se klasikou, kterou není třeba obměňovat
- být snadno distribuovatelná
Podle Godtfreda by se děti neměly spokojit pouze s předpřipravenými řešeními, ale potřebují něco více, něco, co bude výzvou pro jejich představivost a kreativitu. Následně se probíral celým portfoliem společnosti (v té době již více než 200 různých hraček z plastu i ze dřeva), z něhož vybral právě kostky LEGO jako vhodného kandidáta na rozšíření do opravdového systému hry. Kostky totiž mohly být mezi sebou spojovány mnoha různými způsoby a čím více jste jich měli, tím více jste toho mohli postavit. Kostky LEGO proto nikdy neskončí odhozené v koutě, když se s každou novou stavebnicí jejich možnosti podstatně rozšíří.
„Naší vizí byla tvorba hračky, která připraví dítě na život. Hračky, která klade důraz na jeho představivost, podněcuje jeho potřebu tvořit a s tím spojenou radost, což jsou prvky, které jsou pohonnou silou každé lidské bytosti.“
Godtfred Kirk Christiansen
Výsledkem této Godtfredovy filosofie se stal LEGO Systém hry, který byl představen v roce 1955 a v již zmíněném obchodním domě Magasin du Nord z něj byli tak nadšeni, že mu věnovali nejen prominentní postavení v oddělení hraček, ale dokonce také velkou výstavu v přízemí. Ne všichni prodejci ale sdíleli tento entusiasmus, jeden obchodník ze středního Dánska o něm dokonce prohlásil: “Lidé z LEGA udělali pořádnou chybu, tenhle produkt nemá žádnou šanci se uchytit.” V únoru 1955 byl System i Leg představen také v Německu na Norimberském veletrhu hraček, jeho přijetí však ani zde nebylo příliš vřelé. Jeden návštěvník se o něm vyjádřil takto: “Tento produkt nemá německému trhu s hračkami absolutně nic co nabídnout.” I přesto se alespoň v Dánsku stal tento systém nakonec úspěšným a již v roce 1956 se jeho prodeje oproti předchozímu roku zdvojnásobily.
Současně s novým systémem byl představen také koncept Town Plan, který umožnil dětem nejen stavět architektonické modely, ale měl také přidanou hodnotu v podobě větších možností hry díky podložkám se silnicemi, na kterých si děti mohly hrát s autíčky a dopravními značkami. Godtfred se také snažil, aby v systému figurovalo co nejmenší množství ruzných dílů, jelikož jeho cílem bylo rozvíjet kreativitu za užití limitovaného množství kostek:
„Čím více přidáme, tím více ubereme.“
Reklama
Zpočátku se veškeré prvky prvního LEGO města z kostek prodávaly zvlášť. Pro vytvoření scény z reklamní fotografie, kde si s městem hrají Oleho vnoučata, tak bylo zapotřebí zakoupit několik produktů – domy, vozidla i podložku. Dostupná byla také široká škála doplňků, mezi které patřily stromy a keře, vlajky, veřejné osvětlení, kostky s písmeny nebo dopravní značky. Vše bylo samozřejmě také možné doplnit kostkami z dosavadních stavebnic LEGO Mursten. Od roku 1956 se pak ve městě začaly objevovat značky z reálného života – autosalon Volkswagen nebo čerpací stanice Esso.
Prvním setem typu “vše v jednom” se stal až set číslo 700, který obsahoval kromě kostek a spousty doplňků také podložku s plánem silnic.
Je nutné si uvědomit, že Town Plan byl teprve prvním krůčkem v cestě za LEGO Systémem hry v podobě, v jaké jej známe dnes. Spousta prvků tohoto prvního LEGO města do systému nezapadala a byla nahrazena “systémovými” díly až v následujících letech. Jednalo se především o autíčka, zeleň, figurky i samotnou podložku s cestami – žádná z těchto částí na sobě neměla výstupky a tudíž je nebylo možné spojit s kostkou LEGO.
Godtfred Kirk Christiansen později strávil mnoho hodin vypracováváním souboru pokynů, jakési LEGO ústavy, která by měla zajistit systematický vývoj produktů a důslednou komunikaci pro nakupující a maloobchodníky. V roce 1963 tento soubor odprezentoval na konferenci na téma „LSP – LEGO System Perspective“ jako Deset LEGO charakteristik pro produkty této billundské značky, které vycházejí z původních atributů, které pro idální systém hry definoval v roce 1955. Tyto pravidla od té doby prostupují podnikovým myšlením do té míry, že se stávají samotným jádrem vývoje hraček LEGO a určují chod celé společnosti.
10 LEGO charakteristik podle Godtfreda:
- nekonečné možnosti hry
- pro dívky i chlapce
- zábava v každém věku
- hra po celý rok
- povzbuzující a harmonická hra
- nekonečné hodiny hraní
- představivost, kreativita, rozvoj
- čím více produktů LEGO, tím je hra s nimi hodnotnější
- vždy aktuální
- bezpečnost a kvalita
v Brně a Litoměřicích.
