Modulární domy jsou pro mne tou asi nejsrdcovější řadou stavebnic LEGO. Dodnes si pamatuji mé nadšení, když jsem v roce 2007 poprvé spatřil Café Corner, i když jsem o dva roky později k Vánocům dostal Green Grocer. Letošní novinka 10326 Přírodovědné muzeum je pro mne dalším „poprvé“, je to totiž první modular, který jsem dostal na recenzi přímo od LEGO Group. Sám nepatřím k těm sběratelům, kteří musí mít každý jeden dům série. Vybírám si tak pouze ty, které se mi opravdu líbí a které podle mě hezky zapadnou k těm, které už vlastním. Hlavní otázka této recenze tedy zní – je tímto setem i Přírodovědné muzeum?
Balení a stavba
Přírodovědné muzeum je s 4 014 dílky vůbec největším setem ze všech devatenácti doposud vydaných budov a po Shromáždění na náměstí teprve druhým, který pokrývá plochu 48×32 studů (standardem je 32×32 studů). Díky tomu má o plus minus tisíc kostek více než je současný standard. To se samozřejmě projevilo na ceně, která je o 1 799 Kč vyšší než loňský Jazzový klub, a také na krabici, která je viditelně mohutnější než třeba ta od Butikového hotelu, a třeba ta od Banky z kostek je oproti ní vyloženě prťavá.
Uvnitř krabice najdete další, bílou, krabici, která ukrývá několik pytlíčků s kostkami, papírovou obálku s návodem a dvě baseplates (16×32 a 32×32 studů). Zbytek velké krabice pak byl vyplněn dalšími pytlíčky s kostkami (nepřišel jsem na to, proč některé jsou v extra krabici a některé ne). Plastových sáčků během stavby rozbalíte opravdu ohromné množství – celkem jich v krabici najdete 33, přičemž každý z nich obsahuje další, minimálně jeden, sáček na menší dílky. Další modular za rok už snad bude mít vše papírové. 🙂
Během stavění jsem měl trochu problém s vyobrazením hnědých dílků v návodu, které mají černé obrysy a tak nejdou moc rozeznat např. hranice mezi dvěma kostkami. Na druhou stranu se ale zase díky tomu nepletou s černými, které mají obrysy bílé. Dobu stavění jsem nijak důkladně nesledoval, s muzeem jsem však strávil dvě odpoledne.
Exteriér
V úvodu jsem již zmiňoval, že si kupuju jen ty budovy, které se mi líbí a zapadají k ostatním domům, které již doma mám. Základním kritériem, podle kterého si domy vybírám je skutečnost, zda jsou založeny na evropské, nebo severoamerické architektuře. Zhruba od roku 2019 se totiž starý i nový kontinent v tom, kdo inspiruje novou modulární budovu, rok co rok střídají. Zatímco tedy předloni jsme dostali nádherný secesní Butikový hotel a loni to zase typicky jižanský Jazzový klub, letos se opět vracíme do Evropy. A je to vidět na první pohled, už jen podle půdorysu budovy se dvěma křídly, který je pro muzea typický napříč kontinentem od Londýna přes Paříž a Prahu až po Vídeň nebo Budapešť. A právě z prvně a posledně zmíněného si zřejmě LEGO Muzeum vzalo sloupové průčelí, zatímco střecha jako by z oka vypadla pařížskému Louvru.
V internetových diskuzích byla hojně diskutována fasáda, která je považovaná za „mdlou“ a „nevýraznou“. V novinkovém článku, který jsem napsal ještě předtím, než jsem svou stavebnici rozbalil, jsem psal, že mi to zas až tolik nevadí, protože ani v realitě nejsou všechny domy v sytých barvách a s výraznými secesními cinkrlátky. Tento názor jsem změnil, když jsem budovu spojil s dalšími modulary. Stavba totiž opravdu v uliční čáře zanikla i přes barevné grafické bannery na fasádě a nebýt sloupů okolo vchodu, působila by spíše jako neudržovaná bytovka. To je pravděpodobně z části způsobeno také tím, že dům zakrývá mnoho dekorativních prvků – hustý strom, platforma pro čističe oken a v přízemí zase sochy. Je možné, že designer Chris McVeigh chtěl setem spíše vyobrazit muzeum jako starou zatuchlou instituci, než moderní, interaktivní a zábavnou, čemuž by odpovídal také interiér.
Interiér
Při pohledu do útrob budovy je na první pohled jasné, jak si designer setu užil prostorovou volnost, kterou mu 48studová šířka nabídla. Ihned za vchodem se tedy nachází prostorná hala s pokladnou a pokud se z ní vydáte doprava, narazíte na největší highlight stavebnice – kostru brachiosaura, jehož dlouhý krk sahá až do prvního patra budovy. Dinosaurus je součástí expozice „Go Back in Time“ (Cestuj zpět v čase), na kterou láká banner na fasádě budovy. Proto ve stejné místnosti najdeme ještě fosílii, dinosauří vejce, blíže nespecifikované hovínko a lebku šavlozubého tygra. V levém křídle přízemí pak je o poznání chudší výstavka minerálů a historické keramiky. Ta je však prý pouze replikou, kterou vytvořil umělec žijící na půdě Pařížské restaurace. V zázemí muzea za pokladnou pak ještě najdete záchod a malinkou laboratoř.
První patro patří především dobývání Vesmíru (expozice „Explore the Future“ má opět reklamu na fasádě). Kromě Brachiosaura vykukujícího z přízemí je zde hlavní atrakci velmi povedený model Sluneční soustavy, model vesmírné rakety a také malé Classic Space diorama. Podél jedné ze stěn pak jsou vystaveny tři mikromodely odkazující na historické stavebnice s historickým tématem: Black Seas Barracuda, Forestmen’s Hideout a legendární žlutý hrad. Přestože se jedná o hezký easter egg pro fanoušky, moc jsem neporozuměl jejich umístění v expozici o budoucnosti nebo i v přírodovědném muzeu jako takovém.
Mnohem povedenějším odkazem na starší stavebnice je kurátor muzea, který má svou kancelář pod střešní kopulí, kde sepisuje své paměti. Na první pohled je jasné, že tato minifigurka není nikdo jiný než Dr. Kilroy z populární série LEGO Adventurers. Samotná střecha i kancelář s kopulí je taky podle mého názoru stavebně nejzajímavější částí celého domu.
Jak už jsem zmínil v poslední větě části o exteriéru, interiér je pro mne trochu zklamáním. Zatímco část věnovaná dinosaurům a pravěku je perfektní, zbytek muzea je jen nudnou výstavkou (s výjimkou modelu Sluneční soustavy). Současná muzea se snaží být zábavná a interaktivní a výstava o „objevování budoucnosti“ mohla mít tolik zábavných prvků. Dokážu si představit 1:1 model kokpitu rakety, výstavu vesmírných Classic Space skafandrů, po kterých by fanoušci šíleli, nebo skluzavku vedoucí po zadní stěně budovy, která by simulovala let vesmírem. V ostatních moderních modulárních budovách jsem vždy obdivoval chytré a maximální využití stísněného prostoru, zde je naopak prostoru spousta a jeho potenciál dle mého názoru bohužel zůstavá nevyužit.
Minifigurky
Stavebnice obsahuje celkem sedm minifigurek plus dvě sochy ve světle šedé barvě. Vedle třech návštěvníků (z nichž jeden má protetickou nohu) si poskládáte také dva pracovníky muzea, kurátora alias Dr. Kilroye a umývače oken, který je podobiznou autora setu Chrise McVeighe. Součástí setu je také malý buldok, okolo něhož se točí příběh tohoto modularu – ukradne totiž kost z kostry brachiosaura.
Verdikt
Zakoupil bych si tedy Přírodovědné muzeum do své sbírky modulárních domů? I přesto, že tento dům splňuje vstupní kritérium (inspirace evropskou architekturou), za 7 599 Kč bych si jej pravděpodobně nechal ujít. Již dlouhou dobu přemýšlím o budově podobného střihu která by zaujala dominantní postavení na náměstí mého města, původně jsem na toto místo zamýšlel svůj vlastní MOC radnice, nyní ji nahradím asi právě tímto muzeem, které však bude potřebovat doplnit fasádu a okna po levé i pravé straně, protože jen tak podle mě muzeum skutečně vynikne. Do běžné uliční řady domů mi prostě budova jak svým vzhledem, tak významem, nesedí. Pokud bych však měl tuto stavebnici zakoupit a ještě pak do ní investovat, raději bych šel cestou svého vlastního MOCu.
Stavebnici hodnotím 6 body z 10.
Přírodovědné muzeum
💰 Doporučená cena: 7 599 Kč
🧱 4 014 kostek
🗓️ V prodeji od 1. 12. 2023
🔗 LEGO
Stavebnici na recenzi nám poskytla LEGO Group, veškeré názory jsou však naše vlastní.
Ponoř se do LEGO světa hlouběji 🤿
Pro milovníky podcastů nově připravujeme Podcast v kostce. V něm každý měsíc probíráme nové stavebnice, články i události trochu více do hloubky a trochu méně objektivně. 🙂
Týden v kostce je můj pravidelný e-mailový newsletter, který každé úterý přináší přehled nových článků na mém blogu, aktuality ze světa LEGO, nově odhalené sety a nejzajímavější aktuální slevy. Starší vydání si můžete přečíst zde.
pavel tazbirek
Zakladatel tohoto blogu a strýc Matyho, po kterém web pojmenoval. Krom samotného stavění jej nejvíce baví objevovat historii společnosti LEGO a nové, netradiční a kreativní způsoby využití LEGO kostek.
v Brně a Litoměřicích.
Podle mě je problém s místem v tom, že je ho příliš málo na dvě plnohodnotné výstavy a příliš mnoho na jedinou výstavu – návrhy z článku by se tam podle mě nevešly, aniž by to bylo přecpané. Jediné řešení, které by mě napadlo, aby muzeum nebylo tematicky chudé, by bylo udělat ho jako 2v1, kde byla část prostoru obsazena stálou expozicï a pak by si mohl stavitel vybrat, jakou výstavu chce hostit – jestli pravěk nebo dobývání vesmíru. A určitě by se náslo místo i na jednostěnovou upoutávku na druhou výstavu. To by podle mě byla cesta jak nabídnout dvě bohatá témata. A mohlo by být zajímavé přidat veřejnosti nepřístupný repozitář pro skladování exponátů druhé výstavy. Ale to už by byl jen bonus, pokud by zbylo místo.