Hned při prvním pohledu na druhou největší stavebnici série City Space je vidět, že se designéři nenechali inspirovat současnými orbitálními stanicemi ani plánovanou Gateway. V tomto případě to vypadá, že si někdo vzpomněl na Space Station 5 z filmu 2001: Vesmírná odysea. Na vesmírné stanici, která je složena z kruhového doku a osmi odpojitelných modulů, pracuje šestice astronautů a jeden robot. Ve volném prostoru kolem Marsu se zřejmě malí zelení tvorečkové nevyskytují, proto je v této stavebnici nenajdeme a na straně krabice tak poletují prostorem všichni astronauti, robot a nějaké ovoce a zelenina. Na zadní straně krabice jsou pak zobrazeny nejdůležitější herní prvky např. odpojování všech osmi modulů od konstrukce a možnost jejich vzájemného spojování.
Uvnitř krabice o rozměrech 47,5×37,5×6,5 cm nalezneme šest návodů v pevné papírové obálce a 1 097 dílků v devíti sáčcích. Podobně jako v případě setu 60432 nebyla velká skla zabalena zvlášť a na jednom z nich byl výrazný škrábanec. Instrukcemi nás postupně provede téměř celá posádka včetně malého létajícího robota. Návod je opět přehledný, jen mu chybí červené orámování nově přidaných dílků. Jednotlivé kroky jsou ale tak jednoduché, že by to mohlo chybět pouze úplnému začátečníkovi. Díky tomu, že máme k dispozici více návodů, je tento set vhodný pro stavbu v týmu 2-3 lidí. Toho třetího doporučuji pro případ, kdyby méně zkušení stavitelé potřebovali pomoci s konstrukcí, na kterou se mohou připojovat jednotlivé moduly, nebo při lepení samolepek (celkem jich tu nalezneme patnáct).
Posádku vesmírné stanice tvoří šest astronautů. O obsluhu se starají dva piloti, tři vědci a jeden technik. Minifigurky mají skafandry v barvách typických pro svá povolání, až na jednu výjimku, kterou je šéf vědců. Ten má přilbu a rukávy tmavě zelené. Další jeho odlišností jsou zlaté rukavice. Na zádech nese batoh s dvěma malými solárními panely. Na pravém oku má zařízení pro zdokonalení zraku. Piloti i v tomto setu mají na zádech menší batoh s jedním studem, který láká, abychom k němu něco přicvakli. Naši piloti už mají na zádech náhradní dílky. S údržbou stanice a parkováním modulů pomáhá poletující robot.
Samotná stanice spíše připomíná dok s porty na připojení samostatných modulů. Celkem jich máme k dispozici osm.
Prvním modulem je jednomístná vesmírná loď, která může fungovat i jako tahač dalších modulů. Vstup do kabiny je zajištěn odklopením předního skla a poloviny střechy. Pilot se dovnitř pohodlně vejde. Nenalezneme tu žádný ovládací mechanizmus ani panel. Zřejmě se vše ovládá hlasem. Vnitřní prostor nabízí lůžkovou úpravu. K dispozici máme i polštář. Dovnitř se mohou vmáčknout dvě minifigurky, ale na pohodlné spaní to úplně není. Pomocí klasických kolíčků můžeme připojit k zádi další moduly a vytvořit jakýsi vesmírný vláček. I v tomto případě čerpá raketka elektrickou energii z fialových článků.
Další čtyři moduly mají stejné rozměry a možnost připojení oběma konci, kde jsou průlezy, které ve skutečnosti nejdou otevřít. Přesto ke každému dostaneme jedno víko, aby byla hermetičnost zajištěna stoprocentně. Výhled z modulů zajišťují malá průhledná černá skla, která jsou na obou bočních stranách. Střecha je tvořena velkým panelem, který se dá snadno odklopit. U dvou modulů je panel průhledný černý u dalších dvou neprůhledný bílý. Každý z těchto čtyřech modulů slouží jinému účelu.
Ložnice kromě postele a malého odkládacího stolku nemá žádné další vybavení. V laboratoři mohou vědci zkoumat na Petriho misce nějaké malé formy života a pomocí růžového krystalu nabíjet jeden článek baterie. V komunikačním centru a dílně má technik k dispozici kladivo, velký klíč a vrtačku. Na velkém monitoru sledujeme pokus o navázání spojení s marsovskou základnou. V kuchyňce si astronauti mohou připravit sendvič, kávu nebo čaj.
Šestým modulem je plošina pro připojení malého jednomístného vesmírného skútru, která slouží i jako dobíjecí stanice. Sedmý modul slouží jako skleník k pěstování zeleniny. Osmý modul je servisní, ten pomocí čtveřice velkých solárních panelů zajišťuje elektrickou energii pro celou stanici a parabolická anténa slouží ke komunikaci.
Název Modulární vesmírná stanice jsme doplnili přídomkem – ve výstavbě. Astronauti sice musejí při přechodu mezi jednotlivými místnostmi poletovat otevřeným vesmírem, ale právě tato činnost je nejzábavnější. Přestože konstrukce celé stanice vypadá křehce, drží velmi dobře pohromadě. S moduly se snadno manipuluje díky tmavě oranžovým dílkům (Panel 1x6x4 1/3 with Window and 4 Pin Holes), které jsou použity ke spojování. Přestože dobře drží, relativně snadno se z něj vytahují kolíčky. Výsledkem je to, že se nám ani jednou nestalo, že by kolíček nezůstal v konstrukci (tvořené z technic brick). No a možnost pospojovat moduly do vesmírného vláčku je skvělým herním prvkem.
Stavebnice má jediný nedostatek, který můžeme odhalit jen tehdy, máme-li srovnání s dalšími dvěma velkými sety (60432, 60434). Do procesu mezi návrhem a výrobou se vloudila chybička a na něco se zapomnělo. U všech osmi modulů by mezi oranžovými světly měly být mřížky 1×2 v metalické šedé barvě.
Martin Hnilica
O tom, že jeho nejoblíbenějším Lego tématem bude vesmír, rozhodla hned první stavebnice pod stromečkem a sledování seriálu Okna vesmíru dokořán. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině a sportu.
Stavebnici na recenzi nám poskytla LEGO Group, veškeré názory jsou však naše vlastní.