Když se mi před rokem dostaly do rukou sety z nové produktové řady City Space, malinko jsem si posteskl, že mezi nimi něco chybí. Nebyl jsem sám, kdo postrádal větší vesmírnou loď, která by mohla dopravovat astronauty mezi Zemí a Marsem, nebo létat ještě dál. Uběhl přesně jeden rok a naše tužby byly naplněny.

„Marstron“ aneb LEGO vesmír po 46 letech očima fanouška i dětí
Krabice
Vypadá opět skvěle. Velká vesmírná loď se všemi členy posádky parádně pózuje mezi asteroidy. V pozadí je nenápadně naznačeno, že si odskočila od modulární vesmírné stanice (set 60433). Z obsazení pilotní kabiny je vidět, kam se posunuly vztahy mezi lidmi a mimozemšťany. Na rozdíl od prvních loňských setů, kde Marťani pouze nenápadně pozorovali činnost pozemšťanů, se spolupráce rozjela naplno a jeden zelený mrňousek se dokonce podílí na řízení lodi.
Na zadní jsou navrhnuty některé varianty, jak jednotlivé moduly můžeme přeskládat. Kromě toho nahlédneme do interiéru pilotní kabiny a největšího modulu.
K otevření krabice nepoužívám promáčknutí dvou míst označených šipkou a prstem, ale opatrně odpižlám spoje kratší strany nožem (přece si ten poklad nezničím). Tentokrát se se syny nedělím a pouštím se do stavby sám.
Návod a stavba
Uvnitř krabice nalezneme tři návody a 717 dílků. Ani v tomto případě nebyla velká skla zabalena zvlášť, naštěstí na žádném se neobjevil výrazný škrábanec. Prvním sešitem nás provede modrý pilot. S jeho pomocí postavíme příď lodě a křídla. Druhou částí, kde postavíme střední modul a kontejnery, nás vede žlutý technik. Zelená vědkyně šéfuje třetí části – velkému zadnímu modulu. Na konci je znázorněno, jak spojovat jednotlivé části.
Návod je opět přehledný a jednotlivé kroky jsou velmi jednoduché. Jediné, co může méně zkušeného stavitele potrápit, je nalepení šestnácti samolepek. Při stavbě se nesetkáte se žádnou komplikovanou technikou. Většinou je to „obyčejné“ vrstvení dílků. Proto by to mohl zvládnout i mladší mírně pokročilý stavitel.
Minifigurky
Posádku vesmírné lodě tvoří čtveřice lidských astronautů a jeden zelený mimozemšťan. Pilotka má skafandr stejný jako její kolegové z loňských setů. Tady se musím opakovat a musím pochválit, jak nohy svým potiskem dobře ladí s torzem. Ostatní dostali nové kombinézy, na kterých je na první pohled patrná inspirace sérií Futuron z konce 80. let. Návrhář nejspíš nechtěl Futuronský styl „vykrást“ úplně, a proto udělal dvě výrazné změny. Levý rukáv je u všech černý a kalhoty jsou bílé bez potisku. Na ten rukáv jsem si musel nějakou dobu zvykat, než jsem ho vzal na milost. Nevím, jestli to není jen nostalgie, ale o nohavicích si stále myslím, že by astronautům více slušely v barvě přilby (hned, jak budu mít k dispozici barevné nohy, nové Futurony převléknu).
Všichni čtyři astronauti mají na výběr, jestli si nasadí helmu nebo vlasy. Tady opět nastává problém, kam s náhradní výbavou. K odložení těchto věcí máme pouze dvě místa k tomu určená. Jako nouzové řešení mě napadlo strčit zbylé paruky nebo helmy do kontejnerů na krystaly.
Mimozemšťan
Jak už bylo zmíněno v prvním odstavci o krabici, mimozemšťan je zapojen do řízení lodě. Na Marsu žádný speciální oblek nepotřeboval, ale tady dostal malý skafandr se Space logem, který připomíná noční košili. V mezerách mezi chapadélky a tělíčkem může držet stejně velké předměty jako ruky lidské minifigurky. „Náhodou“ má stejně velkou hlavu jako lidé, proto nosí stejnou modrou přilbu, jako ostatní piloti jen s tím rozdílem, že ji používá, aby přežil v pozemské atmosféře.
Robot
I tento set obsahuje malého robota. Žlutooranžové označení napovídá, že pomáhá hlavně technikovi. Je napájen jedním článkem baterie, která se dobíjí z krystalů. Pohybovat se může po pevném podkladu, ale dokáže i létat.
Skály
Aby měli astronauti co prozkoumávat, dostáváme dva balvany a nějaké krystaly. Tvar kamenů známe z mnoha starších setů, ale tyto jsou detailnější. Jsou to relativně nové dílky v kombinaci perleťově tmavě šedá a průhledná světle modrá.
Vesmírná loď
Už z názvu je jasné, jak byla loď vyprojektována. Moduly se dají různě přeskupovat. V plné palbě má na délku 39 cm, což je srovnatelné například s vlajkovými loděmi Space Police I a II (přelom 90. let). Díky tomu, že motory můžeme připojit ke kterémukoli ze tří hlavních modulů, máme několik možností, jak loď nakonfigurovat. K zafixování spojů slouží vroubkované kostky 2×2. Díky nim je loď dostatečně pevná.
Příď (kokpit a ložnice)
Je téměř stejně dlouhá jako ostatní dva hlavní moduly dohromady.
Na zadní průlez můžeme připojit hlavní motory a na boky kontejnery nebo pomocné motory.
Do pilotní kabiny se dostaneme, když od ní oddělíme velké sklo. Přestože není moc prostorná, lidský i marťanský pilot se do ní bez obtíží vměstnají. Mimozemšťan má dokonce svou speciální sedačku. Ovládací panel je potištěný a shodný s těmi z loňských setů.
Druhou polovinu modulu tvoří ložnice. Odkrytím střechy zjistíme, že se astronaut vevnitř nenatáhne úplně, ale musí zůstat mírně přikrčen. Kromě spaní slouží tato místnost i ke komunikaci (právě je na monitoru zobrazeno, že chce s námi někdo zahájit videohovor). Zadní průlez není funkční, je pouze „jako“.
Kromě spaní slouží tato místnost i ke komunikaci (právě je na monitoru zobrazeno, že chce s námi někdo zahájit videohovor). Zadní průlez není funkční, je pouze „jako“.
Střední modul
Tento modul již známe z předchozích stavebnic série City Space (má totožné rozměry jako například části Modulární vesmírné stanice 60433). Jediným na první pohled viditelným rozdílem je možnost připojení motorů nebo kontejnerů k bočním stranám.
Protože i tady jsou oba průlezy jen „jako“, dovnitř se dostaneme odklopením velkého střešního panelu.
Interiér je vybaven velmi skromně a sloužit má především technikovi. Na jedné stěně je místo pro dobíjení robota a zařízení na jeho ovládání. Na druhé je držák na klíč a místo na odložení helmy nebo paruky.
Laboratoř
Je nejprostornější částí. Tento modul je zkonstruován i k tomu, aby mohl fungovat samostatně, nebo být připojen k stanici, či základnám.
Samostatně stojící modul je sice stabilní, ale pro všechny případy jsou k němu připojeny čtyři výklopné vzpěry. I na tuto část lodě můžeme ze strany připojit kontejnery nebo motory.
Oba průlezy jsou tentokrát funkční, ale pohodlnější přístup dovnitř vede přes velké kulaté střešní okno.
Výzkumnice tu má k dispozici malého stolního robota, který jí pomáhá s analýzou vzorků. Dále tu má nabíječku baterií, která využívá fialové krystaly.
Kromě výzkumu slouží místnost i jako kuchyň (v troubě se právě dopéká pizza). Stejně jako v menším modulu je i tady jeden držák, na který lze odložit pokrývku hlavy.
Kontejnery
K lodi dostaneme dva kontejnery na převoz krystalů. U nás jsme si do nich odložili vlasy z důvodu, který jsem už popsal u minifigurek.
Stejně jako křídla s motory můžeme připojit kontejnery na kterýkoli ze tří hlavních modulů. Aby byla manipulace snazší, doporučuji při stavbě kontejnerů otočit bílé dílky 1×2 tak, aby rýhy směřovaly seshora dolů.
Hlavní motory
Čtyři motory jsou spojeny do jednoho bloku. Opět se jedná o samostatnou oddělitelnou část, kterou lze snadno připojit na záď kteréhokoli hlavního modulu.
Pomocné motory
Dvojici motorů na křídlech také můžeme připojit na jakoukoli ze tří hlavních částí. Každému dodává energii baterie se dvěma fialovými články. Okraje křídel jsou polohovatelné (k dispozici máme šest možných úhlů).
Závěr
Doporučení pro stavitele 7+ celkem odpovídá. Kromě lepení samolepek může být pro méně zručné začátečníky problém připojování pomocných motorů a kontejnerů. Tam to chce trošku cviku. Velké moduly do sebe zapadají hladce a jejich fixace je snadná. Občas můžou pozlobit kolíčky, které slouží ke spojování modulů. Někdy se jim prostě nechce ven (hlavně když mají děti trošku mastné ruce). Přestože bylo použito minimum technic dílků, všechno velmi dobře drží pohromadě. To už musíte hodně divočit, aby něco odpadlo. Když už se něco takového stane, oprava je většinou velmi snadná.
Vesmírná loď dobře vypadá a je především skvělá hračka. Pro pamětníky je promakanější kombinací Galaxy Commanderu (set 6980 ze série Classic Space rok 1983) a Galactic Mediatoru (set 6984 ze série Space Police II rok 1992). Hodilo by se srovnání s Futurony z 80. let, ale ti žádné velké vesmírné plavidlo neměli.
Největším plusem je možnost různě kombinovat její části. Samozřejmě jsem vyzkoušel všechny možné varianty, jak je poskládat. Podle mě vypadá nejlépe v konfiguraci: příď + menší modul s hlavními motory a křídly. Opět si malinko postesknu, ale přistávací plocha by se hodila. Holt si budu muset nějakou postavit sám.
Je Modulární galaktická vesmírná loď nejlepší stavebnice ze série?
Bonus: Vesmírný vědecký robot
Vesmírná loď výše však není jediným letošním přírůstkem „Marstronů“ – doplňuje ji totiž ještě malý polybag. Uvnitř nalezneme 49 dílků a instrukce. Jak tomu u polybagů bývá obvyklé, i tady je návod tvořen jedním listem. Jak se už z obrázku mecha dalo očekávat, stavba není určená pro úplné začátečníky. Ke spojování kloubů potřebuje stavitel relativně silné a šikovné prsty. V návodu nalezneme kontakt na podporu a informaci o možnosti vyhrát nějakou LEGO odměnu, když zanecháme na jejich stránkách recenzi.
Minifigurka
Vědec, pracovně pojmenovaný Mr. Ripley, má stejný skafandr jako jeho kolegové – zelená helma a rukávy. Potisk torza a nohou známe už předchozích setů City Space. Minifigurka má jeden obličej – chlapík s bradkou s výrazem ve stylu: Se mi to nějak nepovedlo.
Mechanický oblek
Silné klouby robotu umožňují snadnou animaci. Dobře drží pozici a nic neupadává. Ruce – kleště, přes svou jednoduchost, toho zvládnou relativně hodně.
Závěr
Robot splňuje přesně to, co od polybagů očekáváme: zajímavý doplněk k větším setům. Tak dobijeme baterii a můžeme se vrhnout na průzkum. Nebo prostě zmydlíme vetřelce, dinosaura, nebo něco jiného, co máme právě po ruce.
Martin Hnilica
O tom, že jeho nejoblíbenějším Lego tématem bude vesmír, rozhodla hned první stavebnice pod stromečkem a sledování seriálu Okna vesmíru dokořán. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině a sportu.



v Brně a Litoměřicích.