Dostal jsem tentokrát od Museum of Bricks na výběr, jaký set bych si chtěl zrecenzovat. Hledal jsem a prohlížel, jaká že stavebnice by se mi mohla k tomuto účelu líbit a po nějaké době přemýšlení jsem se konečně rozhodl pro LEGO 10312 Jazzový klub. Tenhle set patří do série modulárních domů, která je tu s námi už od roku 2007 a musím se přiznat, že jsem z ní do této chvíle neměl ve sbírce ani jeden exemplář. Možná si řeknete, proč jsem si zrovna Jazzový klub pro recenzi vybral, když s modulárními domy nemám žádnou zkušenost a právě tenhle fakt je hlavním důvodem mého výběru. Chtěl jsem si totiž zkusit postavit a zhodnotit stavebnici, která je mi tematicky poměrně vzdálená a nemám úplnou představu, co mě po otevření krabice všechno čeká.
Ale pojďme se konečně bavit o tomto konkrétním moduláru, tedy Jazzovém klubu. Tahle stavebnice z roku 2023 obsahuje krásných 2 899 dílků a v Museum of Bricks ji aktuálně seženete za 4 690 Kč (se slevovým kódem MATY400 dokonce za 4 290 Kč), což takhle na papíře vypadá jako dobrý poměr cena/stavění, tak jdeme otevřít krabici, ať zjistíme, jestli i porce zábavy ceně odpovídá…
Krabice je poměrně našlapaná sáčky s kostkami, kterých na mě vypadlo rovných 15. Návod má 322 stránek a hned na začátku zjišťuji, že tahle budova je složena ze tří odnímatelných pater a na každé z těchto pater budou použity dílky z pěti sáčků. Je to tedy pěkně spravedlivě rozdělené. No a ještě je tam jedna tmavě šedá podložka 32×32 studů a na ní rovnou začínám skládat dílky z prvního sáčku. Startuji dlážděním chodníku a vnitřních podlah, tedy poměrně brzy získávám obrázek o vnitřním rozložení domu. Přibývají nízké náznaky zdiva a v interiéru něco, co v budoucnu bude pult v pizzerii. V druhém pytlíku už čeká první figurka. Dle paliček v ruce bych jí tipoval na hráčku na bicí. Dále pokračuji v pokládání podlah a uprostřed domu se rýsuje nějaká malá místnost. Jelikož v dalším kroku stavím záchodovou mísu, už vím, k čemu tahle místnůstka bude sloužit 😀. U toho WC se ještě chvilku zastavíme. Na svou opravdu malinkou rozlohu je v této místnosti dost detailů. O záchodové míse jsem se již zmiňoval, ale nechybí ani držák s toaleťákem nebo umyvadlo.
Jelikož tenhle modulár je vlastně dvojdům, tedy budova Jazzového klubu na kterou je napojená mini pizzerie, přesouváme se právě na část, kde se bude vyrábět tahle Italská pochoutka. Konkrétně návod velí postavit pec.
Rostou i zdi a schodiště do druhého patra. Zajímavý detail je pak malé rohové jeviště s bicí soustavou a stojanem na saxofon, které se úplně elegantně nacvakne do rohu hlavní místnosti.
Ve třetím sáčku na mě vypadla taková typizovaná figurka kuchaře a muzikant s basou a futrálem na zádech, což je super detail. Figurka muzikanta mě zaujala také naslouchátkem v uchu. Stavba pokračuje tvořením stolků okolo pódia, přidávám židličky a už se krásně dotváří vnitřní atmosféra klubu. Na pultu v pizzerii už se objevuje kasa, nějaká dochucovadla a samozřejmě pizza složená ze čtyř kousků. Zdivo nabývá na výšce a instaluji dveře. Úzkou šachtou nad záchodem vede schodiště do prvního patra. A konečně jsem u oken, které zaplňují veliké díry ve zdivu. Místo jednoho okna je plakát a co mě mile překvapilo je fakt, že se jedná o potištěnou kostku a nikoli samolepku.
Po usazení oken přichází na řadu detaily jako venkovní osvětlení, ozdoby na zdi a plot po kterém se pnou rostliny. Na řadu přichází lišta s osvětlením a oponou, která se nacvakne nad podium. Nad okna pizzerie pak přijdou markýzy v italských barvách.
Uprostřed čelní zdi však stále zeje veliká díra, kterou zaplní vstupní dveře s pokladnou, nad kterou vás nápis upozorňuje, že v tomhle baru se hraje živá hudba celou noc a navrch tu můžete vidět i magickou show.
Celý tenhle vstupní blok je postaven na čtvercové základně, která se do díry ve zdi zacvakne uhlopříčně a to mi přijde jako skvělý detail, který určitě někdy na nějakém svém MOCu použiji.
Tímto krokem končí obsah Pátého sáčku a přízemní část domu je hotová.
Rozsypáním sáčku číslo šest začíná stavba prvního patra. Rýsuje se podlaha s velikou dírou v rohu a dírou pro schodiště. V jednom rohu pak roste pravděpodobně recepce s luxusním starým telefonem. V sedmém sáčku se nachází figurka nějaké ženy, není ničím úplně zvláštní a tak pokračuji ve stavbě. Kolem velké rohové díry instaluji zábradlí.
Zdi pomalu rostou a z ničeho nic stavím úplně nádherný miniaturní starý gramofon. Musím říct, že tyhle malé detaily jsou super a fakt mě na stavbě tohoto setu baví.
Na zeď přijde malý obrázek složený z barevných tiles. Nainstaluji dveře, zadní okna a ženu zdi do výšky. Okna na čelní straně jsou zajímavě zdobená a okenní tabulky tvoří barevné průhledné bricky. Říkám si, jak pěkně by asi vypadalo ve finále interiéry domu osvítit (Možná to i zkusím 😀).
Uprostřed čelní fasády usadím ještě veliké okno a jde se na část prvního patra, které bude nad pizzerií. Začínám zase pěkně od podlahy. Společně se zdí se klube i těleso komína navazující na pec v přízemí. Na řadu přichází prvek, který mě asi z celého setu nadchl nejvíc! Starý šlapací šicí stroj, který je dokonalou miniaturou. Je škoda, že tenhle skvost se prostě zazdí a pokud barák nerozeberete na patra, už ho neuvidíte.
Na stěně proti šicímu stroji je komoda se stojanem s látkami. V této fázi se tahle část patra napojí na tu hlavní a jede se dál.
Čelní fasáda téhle části se skládá ze dvou oken s elegantním zdobením, na sloupech mezi okny pak visí květiny v závěsných květináčích. Nyní jsem ve finále prvního patra, které nasazuji na přízemí. Dům už vypadá pěkně a to mě čeká ještě jedno patro.
Sáček s číslovkou jedenáct obsahuje figurku zpěvačky v černo-zlatých šatech a masivním kudrnatým hárem na hlavě. Zároveň tento sáček startuje finální patro této budovy. Asi mi nebudete vyčítat, když vynechám stavbu podlah a zdí. Vybavení místnosti tvoří křiklavě žlutý gauč, vedle kterého je stojan s notami, hádám tedy, že v této místnosti zpěvačka nacvičuje své party.
Okna na čelní fasádě jsou totožná s těmi o patro níž. Co se mi opravdu moc líbí je stolek na líčení s velikým zrcadlem.
Okna na čelní fasádě jsou totožná s těmi o patro níž. Co se mi opravdu moc líbí je stolek na líčení s velikým zrcadlem. V sáčku číslo 13 se nachází figurka kouzelnice s kloboukem a králíkem. K tomu ze třech barevných dílků skládám něco, co nedokážu úplně identifikovat, ale jelikož to patří ke kouzelnici, asi to bude nějaký šátek, který asi může tahat z klobouku. Usazuji okna v zadní fasádě, osadím dveře v interiéru, žebřík vedoucí na střechu a nad gauč nacvaknu obraz, který sice nevím, co zobrazuje, ale je složený z DOTS dílků. Toto patro zakončím zasazením malé květiny za okno a celé to usadím na první patro domu. Nyní už je dům skoro hotový, jen do něj ještě pořád může pršet. Tak hurá na střechu.
Střecha je rovná, takže tady už asi nic moc stavebně zajímavého nebude až na…
… až na zdobené zakončení čelní fasády, to je fakt skvěle vytvarované. Vstup na střechu je řešený imitací plechových dveří a aby jinak šedá střecha asi obsahovala i nějakou tu barvu, je v rohu hnízdo pro veverku z barevného listí. Střechu hlavní budovy mám hotovou za pár minut a rovnou jí nasazuji na budovu. Na řadě je dominanta celé hlavní budovy a to je vysoký barevný poutač, který hlásá, že tady v tom domě se nachází JAZZ CLUB. Poutač je pěkně barevný a ač je stavebně docela jednoduchý, vypadá jak opravdový. K dokonalosti mu chybí jen záře neonů. Tenhle poutač se umístí do středu čelní fasády přímo nad vchod.
Patnáctý pytlík ukrývá zelený skůtr a chlapíka, co na něm rozváží Pizzu.
Nakonec mi zbývá postavit malou střechu nad dům s Pizzerií. Tahle střecha je sice malá, rovná, ale už podle krabice vím, že rozhodně nebude prázdná. Na kraji z ní vyčnívá nevysoký cihelný dvou-průduchový komín a uprostřed roste skleník, který je na pohled fakt parádní a uvnitř je plný zelených rostlinek, kterým dominuje keřík s rajčaty.
Když takto dokončenou střechu nasadím na dům, zbývá na stole už jen pár dílků, ze kterých v mžiku vytvořím stolek se slunečníkem lampu, které jednoduše nacvaknu na chodník.
A je hotovo. Prohlížím si finální dílo a musím Vám říci, že opravdu vypadá skvěle. Jak jsem psal na začátku téhle recenze, neměl jsem úplnou představu, co mě v tomto setu čeká a musím uznat, že mě opravdu mile překvapil. Nejen že jako celek je opravdu krásný a určitě udělá velikou parádu vystavený jako solitér na poličce, skvěle podle mě však i zapadne mezi ostatní modulární domy a společně s nimi může tvořit například parádní rušnou ulici. Co bych vypíchl jsou detaily, jako již zmiňovaný šicí stroj, závěsné květiny nad okny, podium s hudebními nástroji a mohl bych ještě pokračovat dál. Radost mi udělaly také potištěné dílky a fakt, že nemusím svou rozklepanou rukou lepit samolepky 😀. Celkově tedy Jazzový klub hodnotím velmi pozitivně a začínám být tak trochu nahlodaný, jestli k tomuto domku nepořídit třeba nějaký další z řady modulárních domů. No uvidíme, co mi na tenhle můj nápad doma řeknou. 😀
Stavebnici na recenzi nám poskytlo Museum of Bricks, veškeré názory jsou však naše vlastní.
Michal Horáček
Stavitel, který se LEGU věnuje s krátkou přestávkou od dětství. Jeho specializací jsou hlavně hrady, středověk a v posledních letech i MOCy s temnou tematikou. Kromě LEGA rád společně se svou rodinou cestuje a poznává nová místa.





v Brně a Litoměřicích.