Jak se zdá, monoposty F1 v LEGO Technic ještě nezajely poslední kolo.
Obsah článku
Po celkem krátké době mi do depa přivezli další velkou formuli z řady LEGO Technic. Tentokrát se jedná o nový set 42228 pro první polovinu roku 2026, kterému stál za předlohu úspěšný monopost ze sezony 2025. Pojďme se podívat, zda má novinka pod kapotou nová technická řešení, nebo jestli je jen variací na jeho předchůdce.
Krabice a obsah krabice
Krabice je velká zhruba 56×37×10 cm a její vzhled pokračuje v zavedeném stylu série modelů F1. Spodní stranu lemuje již tradiční proužek značící „hračky pro dospělé stavitele“, tentokrát v oranžové barvě. Na přední straně dále najdeme oranžově podsvícený model na jednoduchém černém pozadí. Zezadu nechybí ukázka základních funkcí, rozměry a jedna fotka skutečné předlohy. Krabice se skládá ze dvou dílů, které lze snadno složit do plochého stavu.
Uvnitř se pak ukrývá:
• 10 papírových sáčků s díly
• Brožura s návodem a samolepkami
• Samostatná krabička s pneumatikami
• Plastový pytlík s velkými díly
Návod na stavbu a jeho provedení
Návod obsahuje povídání o předloze, vzkaz od design teamu, pár fotek předlohy a autora setu, a pak vás návod provede stavbou krok za krokem. Nicméně v návodu se najdou občas drobné chybky. Ptáte se, jaké? To se dozvíte dále v textu recenze.
Samolepky
Pokud si set plánujete sami postavit, připravte se na pořádnou porci trpělivosti – čeká vás totiž celkem 57 samolepek různé velikosti.
Barevné sladění s oranžovým podkladem je dobré, pozorné a na detaily citlivé oko ruší snad jen rozdíl textury povrchu. Zatímco plastové panely jsou většinou lehce matné, povrch samolepky je lesklý.
Stavba modelu sáček po sáčku
Sáček 1: Základ pohonu
Stavbu začínáme sadou běžných dílů klasicky na zadní nápravě s diferenciálem. Pozitivně hodnotím ihned od začátku návrat k šedým dlouhým axlopinům, tak snad jich v setu bude dost.
Po dostavění máme hotovou poháněnou zadní nápravu s připraveným mechanismem odpružení kol (pushrod) a základ zadního difuzoru.
Sáček 2: Pohonná jednotka
Druhá kapitola návodu přiváží na scénu několik velkých panelů, rámy a díly na stavbu hybridní pohonné jednotky s převodovkou. Zajímavé je, že se vrátily červené dlouhé axlopiny. V závěru dojde k napojení pružin na mechanismus odpružení a žádné díly navíc v tomto kroku nezbyly.
V kroku 93 narazíte na lehce matoucí instrukci – to je ta dříve zmíněná chyba v návodu. Dle návodu má stavitel vyzkoušet, zda došlo ke spojení rozvodovky na nápravě s převodovkou a motorem. Problém je, že dle obrázku se to má testovat v neutrální poloze řadicí páky, tedy bez zařazené rychlosti – což logicky znamená, že se za spojkou nic točit nebude.
Sáček 3: Přední náprava
Ve třetím dějství najdeme v papírovém sáčku díly na přední nápravu. Vidíme zde tlumiče, páky s kulovými klouby, dva panely, jedno ozubené kolo a hřeben. A tady je to opět ještě zajímavější – axlopiny jsou zde opět tmavě šedé. Na závěr jsou nalepeny první dvě reklamní samolepky.
Sáček 4: Kokpit a revoluce v řízení
Příběh ve své čtvrté části pokračuje stavbou kokpitu od přední nápravy. Do „monokoku“ postaveného z naskládaných rámů a liftarmů je zabudována jednoduchá sedačka podobná té z ostatních setů a malý volant, který by si však zasloužil více detailů.
U volantu ale na chvíli zůstaneme. Předchozí generace formulí (Ferrari a RedBull) měla jednu velkou bolístku – kvůli zpřevodování mechanismu řízení nebylo možné volant zarovnat tak, aby jeho úhel natočení přesně odpovídal úhlu kol. Vždy byl lehce natočen na jednu stranu. Zde došlo k výrazné změně k lepšímu (prý na podnět přímo od inženýrů ze stáje McLaren, jak zmiňuje info z recenze Racingbrick).
Jelikož je zde s hřebenem řízení volant spojen napřímo bez zbytečných převodů (pouze dva klouby), lze jej s předními koly zarovnat dokonale. To je opravdu významný a velký krok kupředu.
Doufejme, že u dalších modelů formulí to tak zůstane (ano, koukám se na Vás, návrháři setu Aston Martin).
Na konci sáčku jsou všechny podsestavy spojeny do jednoho podvozku a model získává téměř finální rozměry.
Sáček 5: Jízda na černo
V páté dávce dílů jsou téměř výhradně jen díly černé barvy. Z této štědré zásoby „batmanovsky“ temných panelů jsou postaveny boční části podvozku a aerodynamické žebrování za přední nápravou, které by mohlo držet na místě trochu pevněji. Nalepeny jsou další dvě samolepky.
Sáček 6: Samolepková bouře
Sáček 6 nabídne díly pro stavbu kapotáže nad přední nápravou a přítlačných ploch. Pokud se doteď návod se samolepkami držel zkrátka, nyní nastala samolepková bouře. Začínáme stavět karoserii, kde jsou reklamy na každém volném místě. Téměř každý větší panel zde má svou samolepku.
Některé díly z konstrukce podvozku zde prosvítají na povrch – mohly tak mít jinou, méně rušivou barvu – například světle šedé konektory těsně za křídlem by vypadaly lépe černé nebo oranžové.
Kapota čumáku drží pevně, ale při zmáčknutí se celá lehce prohne.
Kladně hodnotím vcelku četné použití System dílů, které Technic setu přidávají potřebné křivky. Nicméně, při porovnání s předlohou je vidět, že při tvarování karoserie došlo k řadě kompromisů způsobených možnostmi kostek.
Sáček 7: Bezpečnost především
V sedmé etapě stavby je postaven ochranný rám Halo (svatozář) kolem řidiče. Již tradičně, jako u sesterských modelů, jsou k tomu použity dvě flex trubičky, zde stejné délky i barvy. Toto řešení je subjektivně mnohem hezčí než to, co bylo použito na původním setu monopostu McLaren.
Dále je postaveno opláštění sloupku sání motoru za řidičem. K tomu je potřeba několik panelů, spousta samolepek a překvapivě velká zásoba System kostek. Opět zde je vidět několik kompromisů a nepřesností vůči originálu v tvarování ploch a v umístění polepů.
Ačkoli tvar kapoty z LEGO dílů vypadá skvěle a je zatím nejhezčí ze všech vydaných formulí, z konstrukčních důvodů neodpovídá zcela přesně předloze – skutečný monopost je totiž v této části mnohem špičatější. Nicméně, pokud před sebou nemáte hromadu fotek reálného auta, předek po připojení k podvozku už je své předloze podobný. Kombinace oranžové, černé a drobných modrých detailů modelu nesmírně sluší.
Sáček 8: Křídlo a systém DRS
Z osmé sady dílů, která obsahuje několik oranžových a černých panelů, jsou postaveny zadní přítlačné plochy s funkčním systémem DRS, který je připojen jednoduchým mechanismem k páčce převodovky.
Na rychlý převod (přes červené 16z kolo) je křídlo nastaveno tak, aby jej vzduch obtékal spodem pro minimální aerodynamický odpor, na pomalý převod (spojka zabírá přes zelené 20z kolo) je křídlo nastaveno do svislé, téměř vertikální polohy pro maximální přítlak.
Sáček 9: Boční aerodynamika
Slovy klasika – Devátá bývá osudová. Zde z této sady vzniknou boční nádechy sání a zpětná zrcátka.
Ačkoli je tato část karoserie postavena z několika na první pohled nesourodých podsestav kostek postupně přidávaných na zbytek již postavené formule, pohromadě nakonec vypadají velmi dobře. Použito zde je několik zajímavých technik na uchycení dílů – například uchycení panelu za kulový kloub a pin, aby se docílilo specifického náklonu. Nebo například nadzvednutí zpětného zrcátka pomocí dvou půlpinů.
Ačkoli se jedná „jen o další formuli“, detaily jako tyto ukazují, že ač si jsou podobné, každá z nich je nejen pod kapotou samostatný model a rozhodně se nejedná jen o přebarvené kostky.
Sáček 10: Cílová rovinka
Do cílové rovinky vjíždíme otevřením desátého sáčku. Zde dostavíme chybějící kryt motoru a nacvakneme kola včetně potištěných krytů. Ano, je to tak – jedinými díly s potiskem jsou pouze pneumatiky a aerodynamické kryty kol (poklice). Všechny ostatní jsou samolepky.
Hotový model – funkce, vzhled
Jako celek působí model dospěle, barevná kombinace mu velmi sluší. Je vidět, že prioritou při vývoji byl především vzhled. Přední blatníčky/deflektory se (na rozdíl od setu Ferrari) pohybují spolu s koly. Pružení funguje, jak má, přestože má auto pár milimetrů světlé výšky navíc.
Co se týče hratelnosti a mechanických prvků, najdeme zde:
• Funkční řízení (včetně odnímatelného a vystředěného volantu)
• Odpružení obou náprav
• dvourychlostní převodovku a motor
• Sundávací kryt motoru
• Novinku v podobě funkčního systému DRS
Konstrukce však vykazuje i několik drobných přešlapů. Kryt motoru má jednu drobnou a jednu velkou nevýhodu – ta malá je nepřesný tvar oproti předloze. Tou větší je fakt, že po nasazení zakryje tento poslední kus karoserie i páčku převodovky.
Tu tak nelze při hře ani malým prstíkem pohodlně ovládat, pokud tedy nechceme tahat za tmavě šedá táhla ke křídlu DRS. Když jsem to zkoušel, neměl jsem z toho radostný pocit, takhle to fungovat zkrátka nemá. Na druhou stranu, páka takto nehyzdí vnější vzhled. Estetický dojem z dokončeného setu trochu narušuje systém HOG řízení nad motorem, který lze ale velmi snadno odmontovat a v případě potřeby vrátit kdykoli zpět. Navíc jej díky černé barvě lze s trochou snahy i přehlédnout.
Model je po sestavení vcelku pevný, jen komín sání je možné snadno odlomit při neopatrné manipulaci či během nějaké obývákové Grand Prix. Panely jsou na několika místech upevněny jen na jednom či dvou místech, a tak na dotyk trochu viklají či pruží více, než by měly. Mluvím o předním spoileru, místě na kapotě nad přední nápravou (pod kterým je nevzhledná díra), bočnicích, aerodynamických žebrech za předními koly a již zmíněném komínu sání.
Použité díly
Paleta použitých typů dílů je dostatečně pestrá, přestože nejvíce je zastoupena černá barva. Radost tak budou mít stavitelé hledající dárce dílů na vlastní projekty nebo alternativní modely. Alternativní model si však budete muset vymyslet a postavit sami, nebo kouknout na nabídku návodů od komunity. Oficiální B model chybí, i když by si jej Technic set rozhodně zasloužil.
Vděčným tématem pro dlouhé diskuse zůstávají zadní kola a jejich velikost. Jedná se o vizuální problém, který se řeší s každou novou formulí, a je potřeba jej zde opět zmínit. Otázky typu „Proč zadní kola neodpovídají velikostí předloze, proč nejsou větší?“ nebo „Vždyť u konkurence to jde vylisovat a vypadá to mnohem lépe“ lze číst mezi komentáři od rozhořčených fanoušků v diskusích pod každým novým modelem. Jelikož je to už pátý vydaný set (a šestý už je v době psaní recenze možné předobjednat), širší zadní ráfky a pneumatiky by už LEGO pro formule vydat mohlo. Vždyť v setu Williams v řadě Icons to šlo. Na druhou stranu, docení to celá hlavní cílová skupina, a ne jen několik křiklounů v diskusích?
Závěrečné zhodnocení
Na stavbu 1 675 kostek si vyhraďte v kalendáři zhruba 5–7 hodin, případně 10 večerů po 30 až 45 minutách. V poličce si pak na sestavený model uvolněte parkovací stání nebo rovnou depo velikosti alespoň 60×26×16 cm.
I přes drobné nutné kompromisy ve tvarování panelů a absenci širších zadních pneumatik se jedná o vizuálně velmi povedený kousek, který díky vycentrovanému volantu a funkčnímu DRS posouvá Technic formule o malý krok dál správným směrem. Nicméně, nutno na rovinu říci, že nic zásadně nového oproti předchozím modelům tento set nenabídne.
A na úplný závěr, stejně jako u Ferrari, je třeba ještě vyzkoušet další měřítko promyšlenosti setu a jeho balení. Královská disciplína – vejde se model sestavený zpět do krabice?
Jak vidíte na fotce, McLaren se do krabice vejde mnohem lépe než Ferrari. Ano, je opět nutné jej trochu rozebrat, sundat kola a spoilery, ale díky tomu, že komín sání nedrží pevně a lze jej tak také snadno odmontovat, jak bylo popsáno výše, lze krabici zavřít pohodlně zcela úplně. Inu, pokrok nezastavíte.
Jaký byl článek?