LEGO kostky jsou z plastu, 3D tiskárny také tisknou z plastu. Přesně taková rovnice přivedla mnoho lidí na otázku, zda by bylo možné na 3D tiskárně vyrábět kostky a proč je ještě vůbec kupovat. Vzhledem k tomu, že mám zálibu v obou těchto oblastech, nejednou jsem se s tímto dotazem sám setkal. To mě inspirovalo k tomu, abych se blíže zaměřil na tuto problematiku a pokusil se odpovědět na dotaz v nadpisu.
Pokud patříte k té části fanoušků, kteří neuznávají jiné kostky než ty nesoucí logo dánského výrobce, tento článek nejspíš nebude pro vás. Jestli jste ale ochotní sem tam mezi originální díly zamíchat i ty od jiných výrobců, nebo dokonce výsledné dílo doplnit o části, které vůbec nejsou součástí stavebního systému, pak pokračujte ve čtení.
Jak a čím tisknout?
Než rozebereme právní záležitosti, ekonomiku a vůbec smysl 3D tisku kostek a dalších dílů, pojďme si, alespoň ve stručnosti, představit dvě základní technologie tisku pro hobby stavitele.
V první řadě zde máme FFF nebo také FDM (Fused Filament Fabrication; Fused Deposition Modeling) tiskárny. Tento typ je nejvíce rozšířen, a to zejména díky nižší pořizovací ceně samotné tiskárny i tiskového materiálu. FFF/FDM tiskárny fungují na principu tavení tiskové struny (filamentu) a jeho ukládání ve vrstvách na sebe. U levnějších tiskáren je běžná minimální výška vrstvy 0,1 mm, ale obvykle se tiskne dvojnásobkem. Typickým zástupcem této kategorie je tiskárna Original Prusa i3 od českého výrobce Prusa Research, která se proslavila po celém světě a dočkala se mnoha napodobenin.
Výrobce legendární 3D tiskárny Prusa i3 vytvořil tohle povedeného video o tom, jak nejlépe tisknout kostky na vlastních produktech.
Druhou technologií vhodnou pro domácí tisk je SLA (stereolithografie). Na rozdíl od předchozího způsobu tisku, nevyužívá SLA roztavený plast, ale tzv. resin. To je vlastně tekutina, která tuhne po vystavení laserovému záření. Tam, kde je laser zaměřen, stane se z tekutiny pevná hmota a takto se postupuje, dokud není celý model hotový. Výhodou SLA je mnohem jemnější tisk umožňující vytvořit i velmi drobné detaily. Výška vrstvy tisku se pohybuje od 0,025 mm po 0,1 mm. Nevýhodou je, že hotové výrobky je třeba omýt od toxického resinu a poté je ještě nechat vytvrdit UV zářením.
Z uvedených faktů už je jasné, že s FFF/FDM tiskárnami se kvalitou jen těžko přiblížíme LEGO kostkám vyráběným metodou vstřikování roztaveného plastu do formy. Že tato technologie nenahradí klasickou výrobu však neznamená, že ji hned musíme zavrhnout. Se správně vyladěnou tiskárnou si můžete vytisknout tvary a díly, které LEGO zatím nenabízí. A pokud se bude jednat o nějaké vnitřní strukturální díly, nemusí ani na té kvalitě až tolik záležet. Obrovskou zásobárnou již hotových modelů se může pochlubit katalog Thingiverse a přímo na tisk kostek se zaměřuje servers Printablebricks, kde najdete modely snad všech myslitelných dílků. SLA tisk je detailnější, hodí se na drobnější dílky a zejména na figurky. Když přimhouříme oči, kvalitou se už může přibližovat originálu.
Týden v kostce je můj pravidelný e-mailový newsletter, který každé úterý přináší přehled nových článků na mém blogu, aktuality ze světa LEGO, nově odhalené sety a nejzajímavější aktuální slevy. Starší vydání si můžete přečíst zde.
Je to legální?
Ano, je, ale… Patent, který chránil samotný systém do sebe zapadajících kostek, již není v platnosti. Stačí navštívit libovolné hračkářství a najdete velké množství konkurenčních výrobků. Takže ani 3D tisk vám nikdo zakázat nemůže. Co ale ochranu stále má, je obchodní značka LEGO. Z tohoto důvodu nemůžete na své vytisknuté kostky umisťovat jméno ani logo společnosti. Pozor je třeba dávat i na ochranné známky jiných firem, typicky u figurek znázorňujících filmové a seriálové hrdiny. Samotná soudobá minifigurka, jako soubor dílů, je navíc stále také patentově chráněna.
LEGO nejsou jen kostky, které lze vršit na sebe. Ještě před pár lety byl patentem chráněn třeba systém kolejnic jednokolejky (monorailu), konkurence tak nemohla ani uvažovat o výrobě podobného produktu. LEGO si patentuje také některé méně obvyklé díly a jejich design.
Pokud se nerozhodnete pořídit si obří farmu 3D tiskáren a v prodejích pokořit samotné LEGO, pravděpodobně si vašeho koníčku nikdo nevšimne. Jestli se ale rozhodnete své výrobky prezentovat na sociálních sítích, případně je dokonce prodávat, stálo by za zvážení si zkontrolovat, zda už hranici práva nějakým způsobem nepřekračujete.
Vyplatí se to?
Asi už vás napadlo, že by se dalo tisknutím kostek ušetřit. Tuto myšlenku můžete ale s klidem opustit. Náklady na samotný FFF/FDM tisk jsou sice přibližně třetinové oproti nákupu originálních kostek, nikdy ale nedosáhnete takové přesnosti a v této ceně nejsou započítané energie, čas atd. U metody SLA se náklady na tisk téměř vyrovnají pořízení pravých LEGO dílů. Vytisknout si doma LEGO UCS Millennium Falcon zní velmi lákavě a není to nemožné, finanční a časové náklady by ale byly tak vysoké, že se to jednoduše nevyplatí a kvalitou bychom se ani nepřiblížili originálu.
Tisknout kostky v měřítku 1:1 se tedy nevyplatí, ale trojrozměrné modely objektů mají tu úžasnou vlastnost, že je lze bez omezení škálovat. To znamená, že si můžete vyrobit některé stavebnice ve velmi nezvyklém měřítku, jako to například udělal jeden britský kutil na následujícím videu.
Shrnutí
Bohužel (bohudík?) zatím nežijeme v době, kdy bychom si mohli z pohodlí domova cokoliv objednat a zboží si ihned zhmotnit v nějakém zařízení. 3D tiskárny jsou tu s námi již mnoho desítek let a pořád ještě nedosáhly takové kvality výstupu a hlavně rychlosti (alespoň ne v hobby sektoru), aby byly oním zázračným přístrojem. To však není důvod, abychom je v souvislosti s naší oblíbenou stavebnicí zavrhli. Osobně jsem zastáncem nemíchání originálních kostek s neoriginálními, natož s cizími předměty, ale umím si představit, že bych si v rámci úspory LEGO kostek vytiskl například podpory pro nějakou větší stavbu, nebo skrytý dílek zajišťující stavbu v nějakém velmi specifickém úhlu, kterého nelze dosáhnout pomocí originálních dílů.
Nevím, jak to máte vy, ale LEGO to nejsou jen kostky, je to i ten zážitek z výběru správné stavebnice, ať už v obchodě nebo online, prohlížení si detailů na krabici a ta radost, když z pytlíků vysypete čerstvé dílky a prolistujete navoněný manuál. Tyto vjemy by vám 3D tiskárna určitě nenahradila. A abych odpověděl na otázku z nadpisu: Ne, LEGO určitě v nejbližších desetiletích neskončí kvůli domácímu 3D tisku stavebnic. Bohudík!
Vlastimil Novák
Sociální pracovník, kterého baví LEGO, a to nejen jeho stavění, ale i psaní o něm. Kromě této stavebnice mezi jeho koníčky patří moderní technologie (vesmírné lety, mobily, PC, 3D tisk), cestování, četba a samozřejmě trávení času s rodinou.
v Brně a Litoměřicích.
