To mi takhle jednou přišla zpráva od Matyho kostek, jestli bych neměl zájem udělat recenzi na novou LEGO plachetnici která bude v brzké době uvedena na trh. Tou lodí je Endurance, třístěžňová barkentina, se kterou Shackleton se svou posádkou 8. srpna 1914 vypluli do Antarktidy, aby se pokusili o překročení tohoto kontinentu. Co však čert nechtěl, 18. ledna 1915 loď uvízla v ledu ve Weddellově moři, dne 27. října 1915 byla právě ledem rozdrcena, její vrak se potopil 21. listopadu a dodnes spočívá v hloubce 3 008 m. Ta představa, že sedím na ledové kře, která si jen tak pluje ledovým mořem je pro mě nepředstavitelná a já osobně bych asi umřel (ať už strachem nebo zimou), ale posádka Endurance se nevzdala a tak se tihle vytrvalí hoši dostali počátkem dubna 1916 na pustý Sloní ostrov, kde se prý živili místními tučňáky.
Ostrov byl ale jinak zcela nehostinný a tak se Shackleton s pěticí největších odvážlivců rozhodli nasednout do záchranného člunu a zkusit doplout na Jižní Georgii, což se jim sice povedlo, ale bohužel dopluli do zátoky krále Haakona, která leží na opačné straně ostrova. Museli tedy absolvovat přechod přes vysoké hory, což samo o sobě není úplně jednoduché, natož pak s primitivní výbavou, kterou měli k dispozici. Ale i tato výprava se povedla a tak se Shackleton s námořníky Worsleym a Creanem dostali dne 20. května do velrybářské stanice Stromness. A díky tomuto husarskému kousku se podařilo 30. srpna 1916 zachránit zbylých 22 členů posádky ze Sloního ostrova, právě ve chvíli, kdy už na ostrově došli veškěří tučňáci k snědku (tohle už jsem si samozřejmě vymyslel 😀 ).
Historické okénko máme za sebou a teď už se pomalu můžeme posunout k tomu LEGU, protože to je asi to, proč tuhle recenzi čtete 😊
Musím říci, že informace, že LEGO vydává v rámci řady Icons novou plachetnici mě moc potěšila. Historické plachetnice mám totiž hrozně rád. Než jsem se zhruba před 17 lety začal opět naplno věnovat LEGU bavil jsem se nějakou dobu stavbou dřevěných modelů právě historických plachetnic.
Kdyby se mě LEGO zeptalo, jakou loď by měli udělat jako novou stavebnici, Endurance bych si asi nevybral, volil bych nějakou válečnou galeonu jako byla například Vasa, nebo Golden Hind, líbila by se mi i Nelsonova řadová loď HMS Victory, nebo třeba korveta HMS Surprise, ale divil bych se, že by za mnou LEGO s touto otázkou kdy přišlo 😀.
Takže mám teď na stole fungl novou krabici s nádechem námořní modři s vyobrazením štíhlé a elegantní plachetnice Endurance. Už když jsem tuto krabici vyndával z přepravní bedny, všiml jsem si, že je trochu jiná. Narozdíl od všech krabic větších LEGO setů, nejsou pečeti jen na bocích krabice, ale jsou rozmístěny po jejím celém obvodu. Tohle totiž není krabice, kterou otevřete z jedné strany a kostky z ní vysypete, tahle krabice má víko a po jeho odejmutí se Vám naskytne pohled na spoustu papírových sáčků plných LEGO kostek. Těch sáčků je uvnitř, pokud se nepletu, rovných 28.
Dále pak v balení naleznete obálku s látkovými plachtami a více jak 400 stránkový návod. Výhoda této konstrukce krabice je, že jí kompletně celou dokážete snadno rozložit na placku rozumných rozměrů, aniž by jste jí nějak výrazně poškodili, což ocení hlavně ti, co skladují velké množství krabic od stavebnic a mají málo úložného prostoru (tedy já 😀 ).
Fakt se na stavbu těším, je pondělní večer, v televizi opět nic nedávají, tak otevírám návod, kde rychle přejedu pár stránek stručné historie lodi a otvírám sáček číslo 1. Stavba tedy může započít. Návod mi velí, abych začal kýlem přídě, který je dlouhý zhruba 20cm a je ukončen takovým řekněme zámkem, kterým se bude přední část lodi spojovat s tou navazující. Podobný systém byl použit i u Titanicu a už tam se mi moc líbilo, jak díky němu jdou jednotlivé části trupu od sebe snadno oddělovat.
Vraťme se ale ke stavbě Endurance. Ve chvíli, kdy máte kousek kýlu hotový, je najednou v návodu střih a zničeho nic stavím něco, co připomíná stojánek. Po otočení na další stránku už vím na stopro, že stavím stojánek, ale tenhle vypadá úplně jinak než ten na krabici. Je dost obyčejný a celý v barvě tan. Do tohoto stojánku následně dle návodu umisťuji ten kousek kýlu, co mám zatím postavený a už zase jedu vnitřní konstrukci lodi. Jelikož na bocích kýlu vykukují piny, je jasné, že trup bude dělaný technikou SNOT, tedy, že se boky lodi postaví zvlášť a poté se ze strany nacvaknou k této středové části, díky čemuž se dá zakulacený tvar trupu udělat mnohem věrohodněji, než kdyby se stavěl klasickým skládáním kostek na sebe čímž by vznikaly takzvané vrstevnice, které sice při pohledu z dálky nevypadají špatně, ale z blízka to na pohled nic hezkého není.
Jako první se staví plášť pravoboku s pravou polovinou paluby. Líbí se mi, že paluba je tvořená z otočených cihličkových bricků, takže prkna paluby mají krásný 3D efekt. Z paluby se zvedají i schůdky, které vypadají moc pěkně.
Pomalu přibývá i černé opláštění trupu a tak začíná vznikat elegantní linie přídě. A když už je většina opláštění pravoboku této části lodi hotová, jednoduše se nacvakne na středovou kýlovou část. Úplně stejným způsobem se staví i trup na levoboku, který též nacvakávám na středovou konstrukci. Na stojánku přede mnou stojí přední část trupu do výšky hlavní paluby, ze které osamoceně trčí dvojice hnědých schůdků vedoucích zatím do nikam. Jednoduše ale efektně postavím napodobeninu ozdobné řezby na přídi a pokračuji vyvýšenou přední palubou. Na jinak černém plášti svítí začátek elegantního bílého pruhu, který se bude táhnout po celé délce trupu. Než však dojde k pokrytí příďové vyvýšené paluby palubkami, začíná na opačné straně trupu (tam, kde se bude napojovat na středovou část) růst kajuta s kulatými okýnky. Konstrukce této kajuty je poměrně jednoduchá, opět je zde použitá již zmíněná technika SNOT. Následně už se zvedá vnější opláštění až po úroveň příďové vyvýšené paluby, čímž vznikne i vyvýšený rantl okolo hlavní paluby.
Vyvýšená paluba se pokryje krytinou a jde se na detaily jako je zábradlí, rumpál a další drobné, ale důležité, palubní prvky. Těmito detaily se uzavírá stavba Přední třetiny lodi. Na stole však leží ještě několik hnědých dílků, ze kterých vznikne další stojánek, tentokrát však ten, co je vidět na krabici. Jelikož je pozdě a moje oči už úplně neslouží, nechám rozpracovaný model na stole a jdu spát.
Je úterý večer, mám za sebou tréning s našimi malými florbalisty a tak energií zrovna nepřekypuji, ale jelikož mě včera stavba týhle lodičky fakt bavila, otvírám sáček číslo 7 a návod na straně 100. Druhá třetina lodi začíná opět stavbou kýlu, který se zasadí do hnědého stojánku a už se opět instalují zámky, kterými se po čase tahle část spojí s tou předchozí. Středová část poměrně rychle roste do výšky, je vidět místo, kam se bude v budoucnu usazovat stěžeň a poměrně brzy se pouštím do opláštění trupu lodi. U této části je poměrně snadné na stavbu, jelikož je z většiny tvořeno černými čtvrtkruhovými panely o šířce šesti studů. Na řadě je pokračování kajuty, která navazuje na tu, kterou jsem postavil už na předešlé části. Technicky je stavba poměrně jednoduchá a plynulá, takže je krásně vidět, jak ta lodička roste. Pokládám prkna paluby, tvořena opět obrácenými cihličkovými bricky a následně se pouštím do hlavní kajutové nástavby, která se bude táhnout až téměř k zádi lodi. Následují bočnice s dlouhým bílým pruhem a je vidět i budoucí uchycení provazových žebříků. Kromě pochozích střech nad kajutami je středová část hotová a přichází na řadu spojení s přídí. Jak jsem již psal, je technicky dost podobné tomu u Titanicu, takže funguje na principu nasunutí “zámků” obou částí k sobě a jejich následném zaaretování pomocí technic tyček. Spoj se ještě zajistí spojením boků lodi pomocí černých tiles a je hotovo. Tedy skoro hotovo, ještě se musí vyndat provizorní stojánek pod přední částí a teď už hotovo opravdu je a já se jdu odebrat k zaslouženému odpočinku, abych nabral síly na den příští.
Středa, den, kdy jsme přijeli fakt pozdě domů a už teď vím, že toho moc nepostavím, ale sbírám všechny zbylé síly a pouštím se do stavby. Třináctým sáčkem začíná stavba zadní části. Opět začínám kýlem, což jde dobře od ruky. Na konci kýlu umístím krásně zlatý lodní šroub a celé to šoupnu do provizorního stojánku. Do kýlu se na pevno usazuje stěžeň a tvaruji elegantní tvary zádi, která je zakončena potištěnou kostkou se zlatou hvězdou a nápisem Endurance.
Následně se opět budují zámky pro napojení na zbytek trupu a pomocí čtvrtkruhových panelů tvaruji lodní trup. Na řadu přicházejí kajuty, tentokrát se zpracovanými interiéry, které jsou sice v micro měřítku, ale velmi potěší. Tyto kajuty se nacvaknou z boku (každá z jedné strany) na středovou konstrukci.
Z šedivých dílků tvořím detailní parní stroj, který se sice nehýbe, ale vypadá pěkně. Tento parní stroj umísťuji podle instrukcí do dutiny v trupu a rázem z něj není vidět téměř nic 😀. Pokračuji ve stavbě lodního trupu, ale ač mě stavba fakt baví, cítím na sobě značnou únavu a tak ve chvíli, kdy mám komplet hotové stěny kajuty a po dobrání posledních kostek z pytlíku číslo 19. nechávám loď tak jak je a jdu se vykoupat, pomodlit a spát.
Čtvrtek, dnes ke stavbě lodi zasedám už před tím, než začnou večerní Zprávy, tedy mám dost času se stavbou pokročit. Začínám stavět půlkulatou palubu na zádi, funkční kormidlo, zábradlí se záchrannými čluny, hezky spojím záď se zbytkem lodi a pak si všimnu chyby, kterou jsem předešlý večer udělal. Při instalaci stěžně jsem si totiž tak nějak nevšiml, že jsem ho nasadil obráceně, tedy tou perforovanou částí dopředu. Jelikož však designéři vymysleli ukotvení toho stožáru opravdu festovní, za co jim patří náležitá čest, musím odtrhat téměř celé boky, kajuty a já nevím co všechno, abych se dostal k tomu kotvícímu mechanismu. Takže ze zádě mi zbyla nevzhledná hromada kostek, ze které se po otočení stěžně snažím opět poskládat elegantní lodní trup. Čas, který jsem měl dneska navíc, jsem věnoval tomu, abych opravil to, co jsem vlastní nepozorností kulantně řečeno pokazil. Termín odevzdání recenze je ale zatím vzdálený, tak proč bych si z toho dělal větší vrásky a tak v klidu pokračuji dál.
Na řadě jsou pochozí střechy kajut. Na těchto palubách mě zaujaly dvě řady hnědých jakoby krabic a docela jsem si lámal hlavu, co by to mohlo být, protože do standardní výbavy historických plachetnic mi to úplně nezapadalo. Proto jsem brouzdal po internetu a snažil se zjistit, k čemu jsou tyhle řady bedýnek dobrý. A nakonec jsem našel jednu dobovou fotku, kde z těch beden koukalo spoustu polárních psů, takže jsem si snad logicky vydedukoval, že by to mohly být psí kotce (pokud se mýlím a najde se tu mezi Vámi nějaký odborník na Endurance, rád se nechám vyvést z omylu 😀 ).
No, pokračujme dál, paluba nad hlavními kajutami se skládá ze tří dílů, které sice tvoří jeden celek, ale dají se jednotlivě z kajut sundat, aby jste si mohli prohlédnout zmíněné interiéry, nebo parní stroj.
Následuje zastřešení i přední menší kajutové nástavby, která se následně propojí dvěma můstky s tou hlavní. Za zmínku v této části určitě stojí malý kompas na dřevěném stojanu a zábradlí tvořené bílými tyčkami, které drží na béžových nohách kostlivců.
Na zádi se rýsují poměrně veliké spouštěcí jeřáby na dva ze čtyř záchranných člunů a instaluji bílý komín. Na řadě jsou další dva spouštěcí jeřáby člunů, tentokrát v centrální části trupu a tuto část zakončuji usazením dvou stěžňů. Krabice s plnými sáčky se začíná dosti vyprazdňovat a tak si tak říkám, že si budu muset nechat ještě něco na zítra a pro dnešek stavbu lodi uzavírám.
Je pátek, tedy den, kdy začíná víkend a já můžu klidně trávit dlouhý večer stavbou této krásné lodičky, aniž bych měl obavy, že se mi druhý den nebude chtít vstávat. Rodinka sleduje v televizi nějakou talentovou soutěž a já jim do toho chrastím kostkami, za což si vysluhuji trochu nelibé výrazy v tvářích 😀 . Ale já přeci musím postavit záchranné čluny a tak se nedá holt nic dělat a chrastím dál. Nejprve stavím dvojici člunů, které se umístí na záď a překvapuje mě, jak jsou parádně detailní, včetně náznaků kladek na spouštění. Další dva čluny jsou téměř totožné, jen jsou o chlup delší. Po instalaci člunů, loď působí úplně jiným (lepším) dojmem.
Dále seskládám čnělky, které se instalují na vrchol již nainstalovaných stěžňů. Nechybí ani ráhna, které nakonec ponesou plachty. Když mám stěžně hotové, přichází na řadu provazové žebříky a ty se mi tedy sakra líbí. Není to žádný plastový výlisek, jak jsme zvyklí u běžných LEGO plachetnic. Tyhle žebříky jsou složené z dlouhých ohebných úzkých tyček, které se spojují množstvím dílků, které běžně slouží například jako ruce LEGO koster. Žádné lodi nesmí chybět kotva, která visí na řetězu a je uchycená k palubě pomocí šedé tyčky.
A přímo na příď přijde čelen, tedy ten stěžeň, co trčí z přídě a na který navazuji provázek, na který se navlékám přední plachtu a který následně provlékám mezi všemi stěžni až na záď. Stejný postup je i při instalaci druhého provázku, který nese druhou přední plachtu. Všechny ostatní plachty se instalují stejně jako u všech LEGO plachetnic, tedy na kulaté technic piny, které vystupují z ráhen. Plachty jsou, jak jsme u většiny LEGOvých plachetnic zvyklí, vyrobeny z látky a mají světle béžovou barvu, což je fajn, Jelikož je ale Endurance spíše výstavním modelem, než hračkou, chybí mi na těch plachtách detaily, jako je opršení plachet, nebo náznaky švů, které by dle mého hodně pomohly celkovému dojmu z hotového modelu. Takto čisté a jednolité plachty na historických plachetnicích prostě nebyly a při pohledu na hotový model mě to trochu opticky vadí. Je přede mnou poslední krok stavby a tím je umístění cedulky s názvem lodi a stručnými informacemi na stojánek lodi.
A je hotovo.
Asi by Vás zajímalo, jak bych celou tuhle stavebnici zhodnotil a já můžu říct, že se LEGU povedlo vytvořit opravdu pěkný model historické plachetnice, která se může stát třeba důstojnou dekorací ve vašem obývacím pokoji (tak tomu u nás určitě bude 😀 ). Endurance je plná zajímavých detailů a jako celek věrně připomíná svou reálnou předlohu. Určitě bych vypíchl čluny, kormidlo, zdobení přídě i pěkné celkové zpracování trupu a lanových žebříků. Co mě naopak trochu zklamalo jsou ty plachty, o kterých jsem se o pár řádků výše zmiňoval a hodně ošizené lanoví. Uvědomuji si, že by asi většinu lidí moc nebavilo instalovat větší množství provázků, ale pro mě to tak nějak k těm plachetnicím patří a myslím, že více lanoví by celkový dojem z tohoto modelu posunulo o další level výš.
Co se samotné stavby týče, řekl bych, že je dosti pohodová, pokud tedy dáváte pozor na instalaci zadního stěžně a nedáte ho tam obráceně jako já 😀. Stavba pěkně odsýpá a vlastně Vám nedovoluje se nudit, takže musím říci, že jsem si jí opravdu užil. A pokud bych měl tuto stavebnici ohodnotit pomocí čísel, dal bych jí za mě krásných 85%.
10335
Loď Endurance
💰 Doporučená cena: 6 799 Kč
🧱 3 011 kostek
🗓️ V prodeji od 29. 11. 2024
Tak díky za pozornost a snad zase brzy u nějakého povídání o LEGO stavebnicích nashledanou 🙂
Michal Horáček
Stavitel, který se LEGU věnuje s krátkou přestávkou od dětství. Jeho specializací jsou hlavně hrady, středověk a v posledních letech i MOCy s temnou tematikou. Kromě LEGA rád společně se svou rodinou cestuje a poznává nová místa.
v Brně a Litoměřicích.