Je tomu deset let, co vyšla stavebnice LEGO Technic 42056 – Porsche 911 GT3 RS, první ze série „ultimátních“ modelů sportovních vozů v měřítku 1:8. Nynější Koenigsegg je už šestým modelem v řadě. Bude lepší než jeho předchůdci? A kam se celá série za těch deset let posunula? Pojďme se na to společně podívat v následující recenzi.
Obsah článku
Stavba modelu
LEGO si dalo záležet, abyste hned od první chvíle, kdy se vám stavebnice dostane do ruky, pochopili, že se nejedná o obyčejný set. Krabice má zepředu neobvyklý design rozdělený úhlopříčně na dvě části – horní bílou s bočním pohledem na hotový model a pod ní černou se „zrcadlovým“ pohledem na skutečný vůz. Standardní obrázek na nudném černém pozadí ve stylu setů 18+ se nachází na zadní straně krabice.
Po odklopení víka krabice na vás vykouknou tři vnitřní krabice poskládané na sebe. Spodní díl krabice setu má na protějších stranách dva prořezy pro snadné vyndávání vnitřních krabic. Vnitřní krabice mají zajímavý způsob otevírání a nachází se v nich dohromady 30 očíslovaných papírových pytlíků s kostkami, tři neočíslované plastové sáčky s velkými díly a volně ložené disky s pneumatikami.
Pod trojicí vnitřních krabic se potom v prohlubních dvojitého dna nachází dvě části návodu. Jsou to de facto dvě knihy s lepenou vazbou a 494, respektive 478 stranami. Na začátku první knihy je obsáhlý téměř čtyřicetistránkový úvod o skutečném voze a tvorbě jeho modelu designéry z oddělení LEGO Technic. Co ve stavebnici chybí, a jsem za to rád, je aršík samolepek. Při stavbě se tak nemusíte zabývat nalepováním samolepek a místo toho jsou všechny dotčené díly potištěné.
Stavba modelu je opravdu dlouhá, nicméně mě bavila a zabrala mi v průběhu jednoho týdne kolem 12 hodin čistého času. Aby si ji člověk mohl rozložit do více dní, jako jsem to udělal já, je rozdělena do deseti kapitol. Začínáme devítistupňovou převodovkou. Ta obsahuje celkem 6 bubnů, které mění zapojení desítek ozubených kol pro dosažení devíti různých převodových poměrů. Nově je součástí převodovky i ukazatel aktuálně zařazeného převodového stupně. Je to černý disk s potiskem čísly 1 až 9, který se bude u hotového modelu nacházet za sedadlem řidiče.
Ve druhé kapitole stavíme osmiválcový motor. Motor je postavený s použitím nových válců a čel motoru bez čudlíků představených v loňských modelech vozů formule 1 (sety 42206 a 42207).
V následující kapitole dokončíme zadní nápravu včetně odpružení pomocí trojice nových tlumičů. Pod vodorovným tlumičem je vidět příčný stabilizátor, který je ale nefunkční, protože má uprostřed vytvořený kloub (v místě žluté spojky).
Čtvrtá kapitola je nazvaná „Ghost Mode“. Koenigsegg tímto termínem označuje funkci skutečného vozu, jejíž aktivací se nejprve otevře zadní část kapoty, poté víko kufru vepředu a nakonec obě dveře. Designéři z Lega tuto funkci ve zjednodušené verzi zakomponovali do modelu, takže v této kapitole postavíme páky a táhla, která u hotového modelu způsobí současné otevření víka kufru a obou dveří po zvednutí zadní části kapoty. Než se k tomu ale dostaneme, tak ještě postavíme podlahu kabiny včetně středového panelu s řadicí pákou pro volbu mezi jízdou vpřed, neutrálem a zpátečkou (D-N-R). Na následujícím obrázku můžete vidět části mechanismu Ghost Modu sestávající ze svislých béžových a tmavě šedých nosníků před zadní nápravou, světle šedého nosníku pod budoucím sedadlem spolujezdce a černého zalomeného nosníku před červeným tlumičem vpředu.
Pátá kapitola se soustředí na interiér vozu. Začneme sedačkami, pokračujeme volantem s pádly pro řazení rychlostních stupňů a zakončíme palubní deskou. V rámci této kapitoly postavíme též přední nápravu. Za sedačkou řidiče můžete kromě ukazatele zařazeného rychlostního stupně vidět také bílou kostku s unikátním kódem, po jehož zadání na webu LEGO Insiders získáte „speciální obsah“ pro majitele této stavebnice. Jedná se o certifikát vlastnictví, pozadí pro vystavení modelu a obrázky v různých velikostech, které můžete použít jako tapetu na mobilu nebo v počítači. Všechno jsou pouze digitální verze, a pokud je chcete mít fyzicky, musíte si je sami vytisknout.
Poslední kapitola v první části návodu se zaměřuje na zadní difuzor a výfuk. Tímto krokem dokončíme záď vozu pod odklápěcí částí kapoty. V rozích si také všimněte zadních světel poskládaných převážně z klasických kostek s čudlíky.
Sedmá kapitola je nazvaná „Spear“, což v překladu znamená kopí nebo ostěp. Je to odkaz na symbol šípu, nebo chcete-li kopí, který je u skutečného vozu umístěn na rozhraní dveří a otvorů pro sání vzduchu před zadními koly. Tuto obsáhlou kapitolu začínáme stavbou prahů pod dveřmi a mechanismu otevírání dveří. Zároveň dokončíme karoserii mezi dveřmi a zadními koly, kde se nachází otvory pro sání vzduchu. Poté se přesouváme na předek vozu, kde postavíme celou přední masku s dvojicí ventilátorů pro generování přítlaku.
V průběhu osmé kapitoly se zaměříme na dokončení předku a stavbu dveří. Nejprve postavíme víko předního kufru, potom obě dveře a na závěr dokončíme předek konstrukcí blatníků.
Předposlední kapitola je zaměřená na odklápěcí část zadní kapoty s masivním křídlem. Toto „víko motoru“ se tu také propojí s dříve postaveným mechanismem Ghost Modu.
V poslední, desáté, kapitole přidáme třmeny kotoučových brzd, osadíme kola a stavbu následně zakončíme nasazením střechy kabiny a poskládáním jednoduchého štítku s názvem a technickými parametry skutečného vozu. Po stavbě nám zbude hromádka náhradních dílů zachycená na následující fotografii. Za pozornost tu stojí kruhová destička potištěná znakem automobilky Koenigsegg a chybějící náhradní gumička. Stavebnice obsahuje celkem 5 stejných gumiček, a pokud vám náhodou jedna z nich praskne, tak se budete muset obracet na zákaznický servis a čekat na zaslání nové. U takto choulostivého a zřídka se vyskytujícího dílu by bylo fajn mít alespoň jeden náhradní rovnou ve stavebnici.
Hotový model
Dokončený Koenigsegg je obrovský. Na délku má téměř 60 cm. Naživo vypadá lépe než na obrázku, ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že zvolená černá barva karoserie zabíjí celkový dojem. Ten se snaží trochu napravit oranžové pruhy, béžové detaily (béžová má imitovat zlatou barvu skutečného auta) a oranžový interiér. Necháme-li barvu stranou, model je plný křivek, nestandardních úhlů a drobných detailů. Nejvíce se mi líbí kapkovitý tvar začínající předním sklem, jdoucí po hraně dveří a končící zužující se vypouklinou krytu motoru. Oceňuji také oranžové pruhy na držácích zadního křídla a zadní světla, obojí postavené z kostek bez použití potisků. Přední světlomety takové štěstí neměly a musíme se tedy smířit s potištěnými panely.
Porovnáme-li model se skutečným vozem, je celkem těžké najít něco, co nesedí. Model bravurně kopíruje křivky předlohy a minimalizuje díry v karoserii. Celistvost karoserie navíc podporuje její černá barva, protože případné díry mezi panely jsou také černé. :-) Jediné nuance, které jsem našel, jsou chybějící mřížky na okrajových svislých plochách zadního křídla (mohly být snadno vytvořeny potiskem černých destiček) a ne zcela věrné ztvárnění víka předního kufru. Nad znakem automobilky tu chybí barevně zvýrazněný trojúhelníkový nasávací otvor a přepážka oddělující dva výfukové otvory ve víku kufru je příliš úzká.
Z pohledu funkcí je hlavním tahákem setu devítistupňová převodovka s řazením pádly pod volantem. Je dosud tou nejsložitější v celé sérii ultimátních aut a přitom celkem spolehlivá. Navíc jejím největším plusem oproti předchůdcům je disk ukazující aktuálně zařazený převodový stupeň. Mezi sedadly je potom řadicí páka D-N-R pro volbu mezi jízdou vpřed, neutrálem a zpátečkou. Tato řadicí páka neovládá pouze jeden buben převodovky, ale rovnou dva. Díky tomu se převodový poměr mezi motorem a koly mění pouze při zařazeném stupni „D“. Když zařadíte zpátečku (R), tak je motor propojen s koly bypassem a převodový poměr zůstává stejný bez ohledu na zařazený rychlostní stupeň devítistupňové převodovky.
Na následujícím videu můžete vidět převodovku v akci – místo jednoho zadního kola jsem připojil motor s konstantními otáčkami, takže funkce převodovky je vidět na proměnlivé rychlosti pohybu pístů v motoru v závislosti na zařazeném stupni. Písty se správně pohybují nejrychleji při prvním rychlostním stupni a s každým vyšším stupněm se jejich rychlost snižuje. Při tomto pokusu jsem zaznamenal, že nejhůře jde zařadit trojka. Pokaždé při jejím zařazení se převodové soukolí zaseklo a připojený motor měl tendenci vyskočit.
Dalším velkým počinem mezi funkcemi je tzv. „Ghost Mode“. Jak jsem již psal v průběhu popisu stavby, jedná se o takovou „frajeřinku“, která u skutečného auta po stisknutí jednoho tlačítka na klíči postupně otevře zadní kryt motoru, přední víko kufru a nakonec oboje dveře. V případě našeho modelu se zvednutím krytu motoru současně otevřou dveře i víko kufru. Pro zajištění krytu motoru ve zvednuté poloze je nutné ručně povytáhnout dvě šedé vzpěry. Při aktivaci Ghost Modu bohužel nedostanou dveře a víko kufru dost velký ráz, takže se ve většině případů zcela neotevřou a je potřeba jim trochu pomoci.
Když už jsem zmínil Ghost Mode, musím se ještě na okamžik vrátit k otevírání dveří a předního víka kufru. Všechny tyto tři otevírací části lze otevřít i samostatně bez aktivace Ghost Modu. Všechny jsou v otevřené nebo zavřené poloze drženy pomocí pružinových tlumičů. Dveře mají poměrně složitý mechanismus otevírání. Po stlačení černého nosníku nad zadním kolem se aktivuje otevírací sekvence dveří. Ty se během otevírání současně vysouvají ven a otáčejí o 90° nahoru. A aby toho nebylo málo, tak se při tom ještě sklopí zpětná zrcátka stejně jako u skutečného auta. Do zavřené polohy je potom musíte vrátit zatlačením rukou.
Zbývající funkce zahrnují odpružení všech čtyř kol pomocí trojice tlumičů na každou nápravu, „symbolické“ zatáčení předních kol propojené s volantem, osmiválcový motor s pohyblivými písty, odnímatelnou střechu a nastavitelný úhel zadního křídla.
Srovnání s předchozími modely série
První Porsche (set 42056) bylo něčím úplně novým, takže vyčnívalo z řady už jen převodovkou s řazením pádly pod volantem a svou velikostí. Převodovka byla čtyřrychlostní se záměrně prohozenými převodovými stupni, takže sekvence byla spíše 1-3-2-4 než 1-2-3-4. Karoserie byla celkem děravá a motor i převodovka byly u dokončeného modelu téměř kompletně zakryté, takže nebyly vidět ani pohybující se písty v motoru.
Bugatti (set 42083) přišlo s novými díly, které umožnily vytvořit pokročilejší osmistupňovou převodovku. Navíc mělo chytře řešený způsob vysouvání zadního křídla pomocí speciálního klíče. Lamborghini (set 42115) mělo vylepšenou převodovku z Bugatti, vyklápěcí nůžkové dveře a výsuvné zadní křídlo. Byl to také první model série se štítkem, který obsahoval název vozu, a bez samolepek (všechny díly byly potištěné).
U Ferrari (set 42143) se designéři zaměřili primárně na vzhled. Model má opravdu propracovanou kapotáž s minimem děr a krásným velkým štítkem s pohledem na vůz shora a jeho technickými specifikacemi. Bohužel po stránce funkcí to byl propad, protože převodovka je zkopírovaná z Lamborghini, model má vyklápěcí „motýlí“ dveře a to je vše. Nic, čím byste překonali předchozí modely, tu nenajdete. A nakonec tu máme McLaren (set 42172), který opět přichází s inovovanou osmistupňovou převodovkou využívající nové díly, vyklápěcími motýlími dveřmi, výsuvným zadním křídlem a snadno odnímatelnou kapotáží motoru pro lepší přístup k detailům pohonné jednotky a zavěšení zadních kol.
Díly a jejich potenciál
Co do počtu dílků je tento Koenigsegg největší stavebnicí v řadě. Obsahuje 4104 dílů, což je o třetinu více než první Porsche, které mělo „jen“ 2704 dílů. Stavba modelů z Lega Technic se od stavby z klasických systemových kostek nejvíce liší tím, že zatímco klasické kostky se přicvakávají jedna ke druhé pomocí svých čudlíků, ke spojení Technic dílů je potřeba použít různé spojky podobně, jako se díly Merkuru spojovaly šroubky s matičkami. A právě tyto základní spojky společně s osičkami tvoří téměř polovinu ze všech dílů setu (cca 1900 kusů). Oproti tomu ozubených kol, nositelů funkcí, je tu pouze 59.
Velké ultimátní modely aut přinášejí s sebou vždy nové díly. Koenigsegg není v tomto směru žádnou výjimkou a kromě nových disků kol (jsou tu dva kusy „pravé“ varianty a dva „levé“) přináší nová ozubená kola, tlumiče, díly zavěšení kol, jeden nový panel a upravené bubny převodovky. Dále tu máme 41 potištěných dílů a žádné samolepky. V následujících odstavcích se podíváme podrobněji na nové díly.
Nová ozubená kola a upravené převodové bubny byly nutné pro stavbu devítistupňové převodovky, a to jak pro vlastní mechanismus řazení pádly, tak pro získání devíti různých převodových poměrů mezi motorem a koly. Pro funkci řazení je klíčové ozubené kolo s devíti zuby odlité ze dvou odstínů plastu – bílého a tmavě šedého. Zuby jsou záměrně dále od sebe, aby se mezi ně vešla západka tvořená nosníkem nebo spojkou. Toto ozubené kolo nám jednu rotaci řídící osy rozdělí na 9 úseků po 40°, takže každý rychlostní stupeň získá svůj úhel pootočení řídící osy a odpovídající číslo na disku s ukazatelem zařazené rychlosti. Upravené převodové bubny jsou dvojího druhu – žluté s písmeny A, B a C a červené s čísly 1, 2 a 3. Od starších typů se liší úhlem natočení děr pro osičky a tvarem žlábku po obvodu bubnu.
Kromě devítizubého kolečka tu máme ozubená kola se 14 a 18 zuby. Jsou to vedle žlutých úkosových ozubených kol pro pohon velkého diferenciálu jediná ozubená kola s počty zubů nedělitelnými číslem 4. V praxi to znamená, že dvě ramena křížové osičky do nich vložené směřují k zubům a zbylé dvě k mezerám mezi zuby. Čtrnáctizubé kolo je bílé a má otvor na křížovou osu. Osmnáctizubé kolo je oranžové a má kruhovou díru, může tedy být použito v kombinaci s bubnem převodovky. Pro srovnání jsou na obrázku výše standardní ozubená kola se 16 zuby – světle šedé s křížovou dírou a červené s kruhovou dírou. Posledním novým ozubeným kolem je červené ozubené kolo s 8 zuby a kruhovou dírou. Podobně jako předloni vydané zelené dvanáctizubé kolo je široké 2 moduly a obsahuje válec pro zasunutí bubnu převodovky.
Pro věrné ztvárnění odpružení náprav bylo nutné vytvořit dva nové typy tlumičů. Kratší mají délku 6 modulů a delší 14 modulů. Jsou hodně tuhé a konstrukci mají obdobnou s tlumiči o délce 9 modulů, které se poprvé objevily v roce 2022 ve Ferrari Daytoně SP3 a motorce BMW M 1000 RR. Plastové vinutí na povrchu je jen dekorativní a funkci zajišťují kovové pružiny uvnitř tlumičů. Na následujícím obrázku je pro srovnání přidán standardní žlutý tlumič.
Se zavěšením a odpružením kol souvisí i nová šedá ramena umožňující uchycení dvojice tlumičů. Nová ramena jsou stejně jako jejich černí předchůdci vyrobena z měkčího plastu, aby pod zátěží nepraskala. Každé kolo je uchyceno kombinací jednoho nového šedého ramena nahoře se starším černým typem dole. Mezi ramena je poté nacvaknutý nový náboj s novým brzdovým diskem. Nové brzdové disky a potažmo i náboje, do kterých se nacvakávají, jsou kompatibilní s velkými kulovými kardany. Vzhledem k tomu, že diferenciál je v zadní nápravě uložen excentricky, vydalo LEGO ještě novou variantu „samičí“ poloviny kulového kardanu s osičkou délky 4 moduly v oranžové barvě. Původní tmavě šedé mají osičku dlouhou jen 3 moduly.
Nakonec tu máme jeden nový panel. Jedná se o rohový panel o velikosti 5×5 modulů s půdorysem čtvrtkruhu. Řekl bych, že to je vítané doplnění podobného rohového panelu o velikosti 5×3 moduly vydaného v roce 2023. Na obrázku níže je dvojice nových panelů doplněná pro srovnání starším panelem 5×3 a také béžovou čtvrtelipsou 2×5 modulů.
A co bychom mohli postavit jiného z kostek setu? Firma LEGO nám v tomto směru nijak nepomůže, protože stavebnice nemá žádný oficiální alternativní model, což je smutný trend posledních let. Jsem si jistý, že první alternativní modely od fanoušků Lega budou jiná čtyřkolá vozidla jako formule 1 nebo tahač. Z originálnějších nápadů se nabízí třeba proudové letadlo, které by mohlo využít kola Koenigseggu jako proudové motory pod křídly. Zajímavou volbou by mohl být i vrtulník nebo nějaké mechanické zvířátko (třeba drak Bezzubka). Já s největší pravděpodobností žádný alternativní model stavět nebudu, jelikož Koenigsegg je na mě až příliš velká stavebnice a nemám na to ani čas. :-(
Shrnutí a doporučení
Co do funkcí je Koenigsegg zatím nejlepším modelem celé série vozů v měřítku 1:8. Kdyby nebyl celý černý, tak ho hned doporučím každému milovníkovi propracovaných modelů aut. Pokud vám ale více záleží na vzhledu a chcete, aby model na poličce poutal více pozornosti, doporučuji raději zvolit McLaren P1 (set 42172) nebo Lamborghini Sián FKP 37 (set 42115), které budou díky svým výrazným barvám jenom zářit.
Jaký byl článek?